Naučte se číst Bibli hebrejsky! Brzy začíná Štetl fest. A kdo byl šachový mistr Wilhelm Steinitz?

Univerzita Karlova otvírá nový kurz biblické hebrejštiny pro veřejnost

„Berešit bara Elohim et ha šamajim ve et ha árec“, neboli „Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi“. Tak zní první věta Bible. Budou si ji už brzy umět v originále přečíst účastníci speciálního kurzu Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Jmenuje se Hebraicum: Biblická hebrejština a přihlásit se do něj může kdokoli do konce srpna. Podrobnosti nám prozradil vedoucí kurzu, docent na Katedře biblických studií Evangelické teologické fakulty a proděkan pro doktorské studium a další formy vzdělávání, Petr Sláma.

„Kurz je tak trošku experiment z naší strany a je otevřený široké veřejnosti. Předpokladem vůbec čehokoliv, co se na univerzitě podniká, je maturita. Pak samozřejmě zájem o biblickou hebrejštinu. To jsou dva předpoklady, které stačí proto, aby se člověk přihlásil,“ zve Sláma.

Kurz začíná měsíčním intenzivním studiem a poté dvouhodinovou výukou jednou týdně v zimním a letním semestru. „Kurz je letos zařazený nově v systému takzvaných mikrocertifikátů Karlovy univerzity. Splňuje parametry srovnatelných zahraničních kurzů klasických jazyků. Na závěr absolventi dostávají mikrocertifikát z biblické hebrejštiny,“ dodává Sláma a doplňuje, proč stojí za to se do studia biblického jazyka ponořit:

„Ohromným způsobem prohloubí zkušenost té četby. V češtině máme to štěstí, že máme vynikající překlady od Kralické Bible přes velikou plejádu dalších zajímavých moderních překladů. Ale přesto si myslím, že čtení z první ruky v originále člověku otevře oči pro ohromné množství souvislostí, které jdou ve všech překladech do ztracena. Například to, že řada výpovědí a svědectví Bible je podložená zvukově. To je prostě poetická kvalita toho jazyka. Kromě obsahu jde taky o formu a určitý apel, kde nějaké věci odpovídá i zvuk, jakým se to říká. Třeba frekvence sykavek a podobně někdy navodí velmi zajímavou atmosféru. To se žádnému překladu nemůže vůbec podařit,“ uzavírá Sláma.

Ten učí biblickou hebrejštinu už řadu let. Co je na ní pro studenty nejtěžší? A v čem se vlastně biblická hebrejština liší od té současné, od ivritu? Poslechněte si celý rozhovor s Petrem Slámou z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy.

Štetl fest: brzy začíná největší festival židovské kultury v Česku

Závěr prázdnin bude letos už počtvrté patřit multižánrovému festivalu Štetl fest. Odstartuje v Brně 27. srpna a nabídne přes 130 akcí. Festival za čtyři roky své existence už přilákal přes 10.000 návštěvníků z celého světa a letos poprvé rozšiřuje svůj program rovnou na pět dní. O další novinky se zajímala Martina Pouchlá.

A zjistila, že kromě divadelní, výtvarné, diskusní, vzdělávací a hudební linky letos nově přibývá také linka sportovní:

„Je připravena makabiáda, což je taková židovská olympiáda pro malé i velké sportovce i nesportovce, nebo sportovce všech úrovní,“ vypráví Kateřina Höferová a dodává, že se makabiáda bude konat ve vile Stiassni a v jejím okolí: „Bude tam třeba workshop šermu, tenisu, bude možné změřit síly v makabi trojboji, anebo taky bude možné zúčastnit se orientačního běhu, který bude v Pisárkách a povede okolo takových těch známých ikonických vil, které se tam nachází.“

„Další novinkou čtvrtého ročníku bude i výlet mimo Brno do Lomnice u Tišnova, kam se vydáme po stopách dvou významných osobností židovského původu. Těmi budou architekt Otto Eisler a psychiatr Leo Eitinger,“ prozrazuje Höferová.

Z hudební linie dostane největší pozornost letos swing. Proč právě swing? A jak se festival bude věnovat současnému dění? Poslechněte si celou pozvánku Martiny Pouchlé.

První mistr světa v šachu Wilhelm Steinitz

Jména šachových velmistrů, jako je Garry Kasparov, Bobby Fischer nebo Magnus Carlsen, zná skoro každý. Už méně známé je jméno muže, který byl úplně prvním šachovým mistrem světa. Je jím pražský židovský rodák Wilhelm Steinitz. 125. výročí jeho úmrtí je příležitost pro Lea Pavláta, aby ho připomněl.

Wilhelm Steinitz se narodil 14. května 1836 v pražském josefovském ghettu. Šachy byly jeho největší vášní od dětství. „Hrál je od 12 let a legenda praví, že první figurky si vyřezal ze dřeva na podpal, přičemž za šachovnici mu posloužil natřený kus plátna,“ říká Pavlát a dodává: „Prokázanou skutečností již je, že rok po příchodu do Vídně Steinitz vstoupil do tamního šachového klubu, a když se v 25 letech stal nejlepším hráčem Rakouska, další život již šachu zcela zasvětil. Finančně ho přitom podpořil bankéř Gustav von Epstein, který mu umožnil přesunout se do středu šachového světa v Londýně.“

Steinitz se největšího úspěchu dočkal roku 1886, „když ve 20 partiích odehraných ve třech amerických městech zvítězil nad Johannem Zukertortem, a stal se tak historicky prvním oficiálním mistrem světa. Vítězství přitom pro Steinitze neznamenalo jen sportovní triumf, ale nepřiznaně přinášelo i ocenění společenské a kulturní: vždyť z chudého židovského ghetta uprostřed Evropy dospěl k nejvyšší metě ve hře považované za vrchol myšlenkového mistrovství,“ uzavírá Pavlát.

Kolik z téměř 900 zápasů za celý život Steinitz nevyhrál? Kde nakonec zemřel? Jak vnímal svoje židovství? A kde v Praze najdete pamětní desku tohoto zapomenutého šachového génia?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.