Chráněné bydlení přineslo lidem s mentálním postižením větší samostatnost
Před třemi roky odjeli z domova v Pístině na Jindřichohradecku poslední klienti. Šedesát lidí s mentálním postižením se přestěhovalo do nových domů v Lomnici nad Lužnicí, Lišově, Třeboni a Jindřichově Hradci.
I když z opuštění velkého ústavu, kde se nemuseli starat o úklid nebo vaření, měli někteří strach, po třech letech života v chráněných bytech by neměnili.
„Tady máme větší volnost. Můžeme chodit do města, byli jsme na bowlingu, šli jsme sbírat větve na věnečky, nezastavíme se,“ shrnuje výhody života v chráněných bytech Věra.
Ruku v ruce s větší volností jde ale také větší odpovědnost. Například se se spolubydlícími střídají v úklidu nebo vaření. „Máme recepty a podle nich vaříme. Máme rádi špagety nebo buchtičky se šodó, i kachnu s červeným zelím a knedlíky jsem dělala,“ vypráví Alena, která bydlí s Věrou.
Výstavbu domů s chráněnými byty provázely někde obavy sousedů, jaké to bude bydlet vedle lidí s mentálním postižením. Například v Jindřichově Hradci už ale vznikly i dobré sousedské vztahy. „Vedle v baráčku známe jednu paní, ta je hodná, dala nám i jablka na štrúdl,“ pochvaluje si Věra.
Protože se služby chráněného bydlení osvědčily, jindřichohradecké centrum sociálních služeb je loni rozšířilo o dalších dvacet míst. Ty už jsou v bytech po celém Jindřichově Hradci. Do jednoho z nich na sídlišti Hvězdárna se přestěhovala Irena Havránková. „Je to v šestém patře v paneláku, mám tam krásný výhled,“ popisuje.
Život v nových chráněných bytech v Třeboni si ženy s mentálním postižením zamilovaly
Už přes čtvrt roku žijí úplně normálním životem. Chodí do práce, na nákup, samy si vaří a uklízí. Běžné činnosti, které pro většinu lidí představují spíš nudnou povinnost, si užívají. Ženy s mentálním postižením se do chráněných bytů v Třeboni přestěhovaly z ústavu v Pístině a vracet už by se nechtěly.
Podle vedoucí domácností v Jindřichově Hradci Martiny Zemanové stěhování do bytu s jednou spolubydlící Ireně zvedlo sebevědomí. „Když přijdete k nim do bytu, tak vidíte, že se ujímají takové té hostitelské funkce, což dřív nebylo,“ říká.
Od pobytu v domově v Pístině se ale Ireně podařilo ještě něco mnoho důležitějšího. U soudu se jí podařilo získat zpět svéprávnost.
Změna ústavní péče o lidi s mentálním postižením na chráněné bydlení, která se podařila na Jindřichohradecku, inspiruje i další kraje. Stejnou cestou jde i centrum sociálních služeb Stod na Plzeňsku nebo Domov bez zámku na Vysočině.
Související
-
Arpida slaví 25 let. Pomohla už tisícovkám lidí s postižením a jejich rodinám
Výstavou nebo hudebním festivalem oslaví budějovická Arpida 25. narozeniny. Věhlas centra pro rehabilitaci osob s postižením dávno překročil hranice Jihočeského kraje.
-
Sdružení Proutek, které nabízelo chráněné bydlení, prověřuje...
Jihočeská hospodářská kriminálka prověřuje občanské sdružení Proutek. To na Jindřichohradecku poskytovalo od roku 2000 lidem s mentálním postižením chráněné bydlení...
-
V Budějovicích už rok funguje poradna pro lidi se zdravotním...
Poradna pro lidi se zdravotním postižením a jejich blízké pracuje už rok v Českých Budějovicích. Pomáhá nejen radou. Sociální pracovníci mohou také doprovodit klien...
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Írán ztrácí v Sýrii důležitého spojence. Rusko si hrálo na velmoc, na kterou nemělo, říká politický geograf
-
Skončili televizní Zrádci. ‚Vítězka si to zaslouží, lež o dědečkovi ale pro mě byla moc,‘ říká finalistka
-
V novém vedení Pirátů bude i Richterová. Členové strany si ji zvolili jako čtvrtou místopředsedkyni
-
Konec svěřenského fondu? ‚Rozsudek ke střetu zájmů je průlom, není možné ho bagatelizovat,‘ říká Mejzlík