Boží muka, kapličky a světci
Všichni je z krajiny známe: Boží muka a kapličky. Kapličky jsou mladší, u nás se začaly stavět až v období protireformace a nejčastěji byly do krajiny umísťovány v 19. století.
Oproti tomu boží muka se ve Francii objevila už v 11. století a k nám přišla ve 13.století. Jsou symbolickým zobrazením sloupu, u kterého dal Pilát Pontský bičovat Krista. Na jejich přední straně bývá ve výklenku umístěno vyobrazení utrpení Krista (odtud název boží muka), nebo soška světce nebo jeho obrázek malovaný na skle.
A proč se boží muka vlastně stavěla? Často byla projevem osobní zbožnosti toho, kdo je nechal postavit a jeho poděkováním Bohu za pomoc v těžké životní situaci, nebo naopak prosbou o pomoc budoucí. Někdy také vznikla také u příležitosti usmíření dvou znepřátelených stran nebo jako jakási pokuta za spáchaný zločin.
Po druhé světové válce většina kapliček i božích muk u nás vzala za své – byly zničeny a rozvaleny, stejně jako jiné sakrální stavby, a ty, které přežily poválečné časy, pak nepřežily období kolektivizace. Nositel tradice lidového řemesla Jiří Honis z Opalic u Českých Budějovic se některé z nich v česko-rakouském pohraničí rozhodl zachránit. Výpravu za nimi doprovází Musica Bohemica. Poslechněte si v pořadu Folklorní notování.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
