Zemřel bývalý prezident Mezinárodní romské unie IRU Rajko Djurič. Bylo mu 73 let
Ve věku 73 let zemřel významný romský intelektuál, spisovatel, akademik a bývalý prezident Mezinárodní romské unie IRU Rajko Djurič. Zavzpomínal na něj dlouholetý přítel a romista Zbyněk Andrš.
„On byl opravdu významnou postavou. Pocházel z Jugoslávie, ze skupiny gurbetů. Ačkoliv se narodil na vesnici v Srbsku nedaleko Bělehradu, dosáhl vysokoškolského vzdělání. Studoval filozofii v Bělehradě a potom si udělal doktorát na sociologii,“ vzpomíná na nedávno zesnulého Rajka Djuriče Zbyněk Andrš.
Djurič stál v čele Mezinárodní romské unie IRU, největší světové romské organizace. Kromě politické angažovanosti byl i významným romským literátem:
„Psal básně, povídky, eseje, i odborné práce většinou z oboru romistiky nebo sociologie. Vydal několik desítek knih, které vyšly až v šestnácti jazycích.“
V 90. letech, kdy začaly válečné pokoje, které měly velký podíl na rozpadu Jugoslávie, se přestěhoval do Berlína:
„Po roce 2000 jsem ho s mojí manželkou navštívil v jeho kanceláři v Berlíně. Měl tam velkou spoustu romských knih. Sám byl autorem historie romské literatury, která vyšla v Bukurešti. Také si pamatuji na spoustu fotografií různých nejen významných romských osobností, ale i osobností, které měly nějaké romské kořeny. Pamatuji si na snímek Billa Clintona, bývalého amerického prezidenta, nebo Charlieho Chaplina.“
Andrš přiznává, že ještě než měl možnost poznat se osobně s Rajke Djuričem, dostala se mu do rukou jeho vůbec první básnická sbírka:
„Jmenovala se Bi kheresko-Bi limoresko moresco, byla v gurbetštině a na mě moc zapůsobila čistotou svého jazyka, zanechala na mě silný dojem a povzbudila mě k dalšímu studiu romštiny.“
Rajko Djurič byl několikrát mezinárodní oceněn. V roce 2002 byl vyznamenán Cenou Kurta Tucholského, kterou každoročně uděluje švédské centrum PEN pronásledovaným, ohroženým nebo vyhoštěním spisovatelům. V dubnu 2003 získal hlavní cenu za romskou literaturu od Open Society Institute v Budapešti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.