Ze zříceniny Zbořený Kostelec si za dobrého počasí můžete užít výhled na řeku Sázavu i v noci
Zřícenina hradu Zbořený Kostelec ve Středočeském kraji působí, jakoby vyrůstala přímo ze skalního ostrohu nad řekou Sázavou. Přestože dnes na tomto místě najdete pouze torzo kdysi výstavního strážního královského hradu z konce 13. století, tmavá ostrá skála nad řekou a překrásný výhled do okolí z někdejších hradeb láká stále více návštěvníků.
Hrad Kostelec u Týnce nad Sázavou založil koncem 13. století pravděpodobně král Václav II. První písemná zmínka ale pochází až z roku 1342. Od řeky Sázavy byl hrad díky vysokému skalnatému ostrohu nedobytný. Z východní strany, kde byl hlavní vstup, hrad chránil padací most nad hlubokým příkopem.
Za Jana Lucemburského přišel do soukromých rukou několika šlechtických rodů. Přestože byl postaven jako hrad strážní, byl nakonec dvakrát dobyt. Poprvé v roce 1450, kdy byl dobyvatelem Zdeněk Konopišťský ze Šternberka. Poté, co hrad získal, provedl velké úpravy a dostavbu nového paláce. Definitivně hrad dobyl a pobořil Jiří z Poděbrad v roce 1467.
Zřícenina má romantickou atmosféru
Právě původní hradby nabízí překrásný pohled na řeku Sázavu, která je z tohoto místa vidět i při jasnější noci. Výhled si velmi oblíbil i básník Karel Hynek Mácha, který Zbořený Kostelec navštěvoval během svých cest po Posázaví, a své dojmy popsal ve své sbírce Pomněnky Zasázavské.
Působivé jsou také hradní zdi. Na stavbu byla totiž využita místní načervenalá tmavá žula, která se nachází v celé oblasti. Tato okrasná žula zvaná Peceradské gabro je jedna z nejtvrdších a byla mimo jiné použita i na pomník Jana Amose Komenského v Naardenu. Tmavé zdi zříceniny v kontrastu s výhledy do okolí zanechají v každém návštěvníkovi silný dojem.
Výlet na hrad můžete spojit i s příjemnou procházkou v místních lesích. Zřícenina Zbořený Kostelec se totiž nachází přímo uprostřed přírodní rezervace Čížov. Strmá cesta vzhůru vede bučinami a suťovými lesy, kde se v hojném počtu vyskytují habry, lípy a duby. Právě tady můžete na mnoha místech vidět také takzvané Posázavské smrky, které tu mají své přirozené stanoviště. Jsou mimořádně vysoké a jejich větve rostou až ve vyšší části kmene. V těsné blízkosti slavné zříceniny působí jako její strážci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
