Zámek v Třemešku vznikl v 16. století. Stavitelé dodnes střeží jeho hlavní vchod

Osada Třemešek je patrně starší než zámek samotný. První zmínky o vsi spadají už do 14. století. Vypadá to, že v Třemešku stával od počátku jeho existence nějaký hrádek či tvrz. Držiteli obce byly menší zemanské rody, které musely někde sídlit.

K roku 1420 se výslovně uvádí svobodný dvůr. Za česko-uherských válek byl Třemešek veden jako pusté zboží a tehdy obec získali Tunklové z Brníčka a Zábřeha a připojili ji ke svému velkému zábřežskému panství. S ním pak sdílel Třemešek osudy až do roku 1527, kdy získal pustou ves Třemešek s dvorem Petr ze Žerotína a zřídil zde malé panství.

Roku 1559 koupil toto panství Petr Bukůvka z Bukůvky a na Červené Lhotě. Po něm zdědil Třemešek jeho syn Jan, humanisticky vzdělaný šlechtic a přesvědčený příznivec Českých bratří. Právě on postavil v 80. letech 16. století na místě, kde stávala někdejší gotická tvrz, rodové sídlo - renesanční zámek, který byl dokončen roku 1587.

Portál zdobí reliéfy majitelů zámku

Původní zámek měl jen jedno patro a byl krytý vysokou sedlovou střechou s dřevěnou věží. Součástí areálu byl dvůr, zámecký pivovar a pět starších rybníků. Přes všechny přestavby se dodnes dochovala část původní renesanční výzdoby.

Vstupní portál s podobiznami obou stavitelů zámku je skvostem renesančního sochařství i ukázkou dobové módy|foto: Miroslav Kobza

K ní patří zejména portál hlavního vchodu. Obě svislé části zdobí renesanční reliéfy stavitelů zámku - Jana Bukůvky a jeho ženy Ester, rozené Syrakovské z Pěrkova. Zaujmou zejména dokonalým zpracováním renesančních šatů, které jsou vyobrazeny do posledního detailu, či rysy obličejů obou urozených manželů. Portál se považuje za skvost moravské a pravděpodobně i středoevropské renesance.

V zámku býval i internát

Zámek byl až do roku 1653 v rukou Bukůvků, od kterých jej získal velkolosinský pán Přemek III. ze Žerotína. Rodu sloužil Třemešek až do 18. století. Za jejich vlastnictví k němu přibyla mimo jiné prosklená věžička s dalekohledem anglické provenience, kterou si Josef Karel ze Žerotína přistavěl jako observatoř pro pozorování hvězd.

Věžička na střeše je někdejší hvězdářskou observatoř|foto: Miroslav Kobza

Od té doby se prostřídala řada majitelů, své zájmy zde měl i Baťa, který uvažoval o využití areálu pro stavbu továrny. Snahy ale přerušila válka a následný převrat roku 1848. Novým majitelem zámku se tak stal stát a různí uživatelé. Asi nejdéle zde sídlil internát. Naštěstí část historické podoby zámku se dochovala dodnes, a tak ji lze stále obdivovat