Zámecký park v Kvasinách je kouzelnou oázou v anglickém stylu. Dominuje mu klasicistní zámek

28. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kvasinský zámek průhledem z parku

Zámecký park v Kvasinách, který se nachází přibližně šest kilometrů severozápadně od Rychnova nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji, je působivým doplňkem tamního klasicistního zámku. Ukrývá romantická zákoutí, rybníčky, staleté stromy i chráněné druhy rostlin a živočichů. Pro místní obyvatele i výletníky je přístupný po celý rok.

Část kvasinského parku s budovou zámku v pozadí se objevila ve známé české veselohře na motivy knížky Karla Poláčka „Hostinec u kamenného stolu“. Hlavní hrdinky, dvojčata Věra a Alena při cestě na hodinu tenisu přicházejí od rybníka směrem k hlavní budově zámku. Základní romantické kulisy včetně zimní zahrady se v podstatě dochovaly do dnešních dnů, bezmála desetihektarový park je i dnes místem plným příjemných překvapení.

Kdy byl park založen, se přesně neví. Jeho nejstarší část v horním parteru na návrší u zámku vytvořili prý už karmelitáni a patrně šlo o francouzský park. Botanikové soudí, že například mimořádně starý tis (douglaska tisolistá), který dominuje louce u rybníka, byl vysazen před čtyřmi sty lety.

Znovuobnovená zámecká kaple sv. Antonína

Rozšíření ve stylu anglického parku se zahrada dočkala až v polovině 19. století za Antonína Slivky ze Slivic. Dalším majitelem, který vtisknul zahradě novou dimenzi, byl baron Vilém Königswarter, který nechal počátkem 20. století vybudovat náhon a na něm malý rybníček.

Na jaře tu blízko zámku kvetou obrovské bílé rododendrony, kterým sekunduje růžová magnólie. Kromě chráněných druhů rostlin v parku žijí také vzácní i ohrožení živočichové: netopýři, čtyři druhy skokanů, užovky, slepýši, škeble rybničná či říční raci. Parkem vede naučná stezka Bělá, která začíná i končí na Masarykové náměstí v nedaleké Solnici.

Zámek je spojený se značkou JAWA

Na ostrohu nad říčkou Bělou původně stála pozdně renesanční tvrz, kterou založil Bedřich z Vlkanova někdy po roce 1608. Roku 1653 tvrz získal řád Bosých Karmelitánů z kláštera Panny Marie Vítězné v Praze a přestavěl ji na trojkřídlý jednopatrový barokní zámek.
Ve druhé čtvrtině 19. století za rytíře Antonína Slivky ze Slivic a jeho sestry Anny bylo při empírové a klasicistní úpravě přistavěno další patro a vysvěcena kaple sv. Antonína Paduánského. V letech 1928 až 1929 za Františka Karla Janečka byl postaven dům zahradníka napojený na skleníky táhnoucí se podél zdi od zimní zahrady.

Loveckému sálu, kde se konají koncerty, dominuje Jawa Minor

Zámek v Kvasinách je významný také pro dějiny automobilové, motocyklové a zbraňové: František Karel Janeček, který si ho v roce 1928 vybral za rodinné sídlo, byl totiž spolu se svým otcem Františkem Janečkem zakladatelem slavné značky JAWA a Janečkových zbrojovek.

V restitucích se teď majetek vrátil rodině Janečkových. Kromě zdevastovaných lesů v Orlických horách i vybydlený kvasinský zámek. Od 90. let se o něj stará Soňa Klímová-Janečková, vnučka Františka Karla Janečka. Po částech opravuje památku společně se svými dětmi a vymýšlí pro ni nová využití.

V kvasinském zámku jsou pro návštěvníky připravené dva prohlídkové okruhy, na kterých je k vidění mimo jiné obnovená zámecká kaple sv. Antonína, Lovecký sál, stálá expozice loutek a domácího loutkového divadla a nově i expozice o historii zámku a jeho souvislost s fenoménem značky JAWA – Janečci.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová