Zájemci o dostavbu Temelína dostanou zadávací dokumentaci k tendru

31. říjen 2011

Energetická společnost ČEZ dnes udělá další krok k dostavbě jaderné elektrárny Temelín. Účastníci tendru odpoledne dostanou zadávací dokumentaci k výběrovému řízení a firma je vyzve k podání nabídek. Slavnostního předání dokumentace se zúčastní i ministr průmyslu Martin Kocourek.

Mezi zájemce o dostavbu Temelína patří americký Westinghouse, francouzská Areva a česko-ruské konsorcium Škoda JS, Atomstrojexport.

Hodnota zakázky má být asi 200 miliard korun. Uchazeči by měli příští rok podat nabídky, vítěz soutěže bude znám v roce 2013. Stavba třetího a čtvrtého bloku Temelína má být hotova nejpozději v roce 2025.

Vládní zmocněnec pro dostavbu elektrárny Temelín Václav Bartuška říká, že jednou z podmínek soutěže je, aby byla větší část ceny pevně stanovená. Vzhledem k tomu, že uchazeči prý mají s tímto bodem problém, Bartuška připouští, že se česká strana může také rozhodnout žádnou z nabídek nepřijmout.

Bartuška vypočítává, že nejdůležitějším kritériem je cena dostavby následovaná transferem know-how, aby bylo možné elektrárnu dále vylepšovat, a podílem českých firem na stavbě.

Cena první části Temelína se zvýšila pětinásobně z 20 na 100 miliard. Bartuška také není nadšen, že u většiny velkých evropských staveb dochází ke zpožděním či k pozastavení stavby.

Bartuška: Je důležité mít vlastní elektřinu

„To není pouze příklad elektráren. Evropa je líný kontinent, který si odvykl pracovat,“ uvažuje Bartuška.

Přesto si nemyslí, že by snad proto bylo nutné od jejich realizace upustit. Mít elektřinu pro vlastní potřebu je totiž podle něj důležité.

„V této chvíli přes polovina členů EU elektřinu dováží a zhruba během tohoto desetiletí se dalších asi pět členských zemí do dovozní závislosti dostane. A všichni mají ve svých strategiích, že budou elektřinu dovážet, a nikdo už nepíše odkud,“ vysvětluje Bartuška, jak Evropská unie směřuje k deficitu elektřiny.

Situaci pak přirovnává k problémům s eurem, kdy prý všichni předpokládají zodpovědnost u druhých, aby si sami mohli dovolit jisté úlevy.

Proti dostavbě Temelína se staví organizace Greenpeace. Její programový ředitel Michal Komárek sice souhlasí, že Evropa stojí na křižovatce, měla by se ale podle něj vydat alternativní cestou obnovitelných zdrojů energie.

Jaderná elektrárna Temelín, obří turbína a generátor.

Komárek: Musíme snížit spotřebu energie

„Myslím si, že za prvé Evropa nebude tak hloupá, aby měla stále tak vysokou spotřebu energie, a za druhé že obnovitelné zdroje poptávku stále ve větší míře utáhnou. Vezměte si, že to už není jenom Německo,ale že například dánská vláda ohlásila, že do roku 2035 chce mít 100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů,“ zdůrazňuje Komárek.

Většina českých energetiků a politiků včetně ministra zahraničí Karla Schwarzenberga ovšem říká, že proud z jádra zde nemá alternativu, protože v České republice nejsou prudké potoky jako v Rakousku a nevane zde vítr jako na pobřeží Severního moře.

„U nás je největší potenciál obnovitelných zdrojů v biomase,“ brání se Komárek. „Druhá obrovská oblast jsou úspory, respektive efektivnost a investice do ní,“ dodává.

Do rozhodování o dostavbě Temelína minulý týden vstoupil také Jihočeský hejtman Jiří Zimola. Ten chce po vládě, aby vyčlenila peníze na dostavbu dálnice D3 a železničního koridoru do Českých Budějovic, jinak prý kraj dostavbu Temelína nepodpoří.

autoři: tme , tpa , Kristina Winklerová , mva
Spustit audio