Za první písemnou zmínku o Čechách je považován text z roku 791 o tažení císaře Karla Velikého
Za první písemnou zmínku o Čechách je považován text z roku 791 o tažení císaře Karla Velikého
Při pátrání po první písemné zmínce o Čechách se musíme vrátit hodně hluboko do historie. Víme, že první slovanské kmeny přišly na naše území z východu, z dnešního východního Polska či Běloruska a bylo to přibližně v polovině 6. století.
Trvalo však ještě víc než 200 let, než někomu stálo za to o území v srdci Evropy něco napsat. Za první písemnou zmínku o Čechách je považován text z roku 791, popisující tažení císaře Karla Velikého právě do našich končin.
Za zmínku rozhodně stojí i nejstarší dochovaná listina v Čechách. Vydal ji roku 1057 kníže Spytihněv II. v Litoměřicích a dodnes ji najdeme v tamním archivu.
Ve středověku byla úředním jazykem latina a v ní je také zmíněná listina sepsaná, teprve až dodatek z počátku 13. století je česky. První doložené plnohodnotné užití češtiny v úředních záležitostech je až z doby panování císaře Karla IV. V roce 1370 uzavřeli pražský měšťan a jistý šlechtic dohodu o užívání háje v Psárech a sepsali ji poprvé česky.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
