Z dřevěné lávky v Srní na Šumavě můžete pozorovat celou smečku vlků

6. listopad 2016

Zahlédnout vlka ve volné přírodě je téměř nemožné. Nedaleko šumavského Srní proto vybudovali oplocený výběh, kde lidé mohou pozorovat tyto šelmy v jejich přirozeném prostředí. „Máme tu smečku o devíti vlcích - alfa pár, čtyři vlčata z loňského roku a tři z letošního,“ vypočítává Jiří Kec, vedoucí informačního centra v Srní.

Vlčí pár ve výběhu pochází z chovů v zajetí. Samice přijela na Šumavu z Německa, samec z plzeňské zoo. Dát dohromady vhodnou dvojici, která by na Srní založila novou generaci, znamenalo pro pracovníky šumavského národního parku náročný úkol.

„S vlky je to složité, někdy si třeba nepasují, nedají se dohromady, protože tvoří páry na celý život,“ vysvětluje Jiří Kec a dodává, že u vlků je překvapivě velká podobnost s lidskou rodinou. „Nakonec jsme vybrali méně dominantní vlčici a hodně dominantního samce,“ říká.

Přímo nad oploceným areálem s vlky vede 300 metrů dlouhá dřevěná lávka, odkud mohou návštěvníci život smečky sledovat. Pozorovatelé se ale musí vybavit trpělivostí a kvalitní pozorovací technikou. „Běžný návštěvník by si měl vzít dalekohled. Chodí sem i profesionální fotografové, kteří na té lávce dokáží strávit celý den, aby měli kvalitní snímek,“ upozorňuje vedoucí informačního centra.

Filmy často vykreslují vlky jako krvelačné bestie, které útočí na lidi. Pravda je ale podle Jiřího Kece přesně opačná. Vlci se prý lidí bojí. „Euroasijský vlk má špatnou zkušenost s lidmi, hlavně ze středověku. Běžný turista tak v podstatě nemá šanci vidět vlka ve volné přírodě,“ říká.

A vyjí vlci opravdu na měsíc? Jakými signály se tyto šelmy mezi sebou dorozumívají? Jací jsou vlci rodiče? To se dozvíte v dalším díle pořadu Máme rádi zvířata.

autor: Jana Urbanová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.