Výlovy rybníků ovlivňují i život vodních rostlin

Orobinci se lidově říká doutníky. „Jsou to vlastně samičí květenství rostliny, která jsou teď už dávno odkvetlá. Květy se změnily v palice semínek s chmýřím, která jsou pak rozfoukávána větrem,“ vysvětluje pedagog Václav Bartůšek a pokračuje:

„Rákos, to jsou stébla nahoře s chlupatou latou. Ohýbá se ve větru a šumí, myslím, že každý ho zná.“

Orobincová semínka s chmýrem se dřív používala k vycpávání peřin a k balení věcí, protože dobře tlumí nárazy. Ze stébel a listů se pletly rohože či pantofle. Používaly se také jako tepelná izolace na obložení stěn, bednáři si je oblíbili k těsnění některých výrobků, aby jim nevytekla voda

Co se po výlovu s vodními rostlinami stane? „Některé z těch, které rostly ve volné vodě, uschnou. A některé přežijí ve formě semínek, která se už vysypala a přežijí v bahně do příštího roku. Některé z nich vytvoří pro přežití zimy zimní pupeny, pokud to stihnou,“ popisuje Bartůšek.

Rákos a orobinec však na zimu uschnou a přežijí ve svých oddencích, podzemních orgánech, které mohou připomínat tlusté kořeny.

„Oddenky se dřív zkrmovaly prasatům, nebo se vařily a jedly, nebo se sušily a mlela se z nich mouka. Nebo se pražily a dělala se z nich káva. Lidé využívali rostlinu celou, i jako stelivo nebo otop,“ dodává Bartůšek.

Jestliže oddenky neskončí jako mouka a nebo jako krmení pro prasata, uloží si do nich obě rostliny zásobní látky. Díky nim přežívají do začátku jara.