Voňavé muzeum těžby smoly v Lomanech je jediné svého druhu na světě

Muzeem vás neprovede jen tak někdo. Paní Jana Čiháková, která od roku 2003 pečlivě a citlivě bývalou hájovnu rekonstruuje, je vnučkou hajného knížete Metternicha. V roce 2006 otevřela v bývalém chlévě hájovny originální muzeum. Bývalý chlév tak dnes překrásně voní jako les po dešti.

A proč zrovna muzeum těžby smoly? V okolních lesích se smola ve velkém těžila už za druhé světové války. Tehdy se ale pryskyřice vyvážela do Německa a používala se výhradně k vojenským účelům. S její pomocí se například izolovaly cívky letadel nebo stabilizovaly výbušné směsi při přepravě na válečných lodích. Ta doba je naštěstí pryč.

V sedmdesátých letech minulého století se ještě na krátký čas s těžbou začalo. Smola se využívala hlavně v chemickém průmyslu. V lesích pracovali čtyři pracovníci a mistr těžby pryskyřice - smolař.

Nelehká práce smolaře

Práce spojené s těžbou pryskyřice se prováděly vesměs ručně a byly velice namáhavé. Vyžadovaly fyzicky zdatné dělníky a dobrou pracovní morálku. Jednalo se zejména o přípravu takzvaných lizin – ploch pro nařezání kmene i o samotné nařezávání zářezů ronících smolu. Což připomíná spíš dílo zručného truhláře nebo řezbáře.

Důmyslný systém obcházel zpravidla jednou za dva dny smolař|foto: Pavel Halla

Od náročného a ke stromům nepříliš šetrného způsoby získávání smoly se postupně upustilo. V muzeu si ale i dnes můžete prohlédnout všechny „smolařovy“ pracovní nástroje a Jana Čiháková vám ochotně ukáže a popíše jednotlivé pracovní úkony.

Budete se divit, k čemu všemu se smola používala a v mnoha případech používá dodnes. Třeba k odstraňování štětin z prasete při zabijačce, jako kalafuna pro namazání žíní smyčců pro hudební nástroje, ale i pro parfémy či smolení pivních sudů. V muzeu je k vidění i množství dobových fotografií i původní kmeny, které zažily těžbu smoly na vlastní kůru.

Do muzea je možné dojít po naučné stezce Ludvíka Očenáška po zelené turistické značce Plasy - Dolní Bělá. Před návštěvou muzea je dobré se předem ohlásit. Jana Čiháková ráda přivítá každého zájemce. V muzeu ale není stále přítomna, a je proto dobré domluvit si návštěvu na telefonu 731 587 426.