Viděl jsem poprvé v životě plakat labuť, říká zvířecí záchranář Jan Nový

Na toto téma si Jitka Cibulová Vokatá povídá s vedoucím stanice pro handicapované živočichy v Třeboni Janem Novým. O silné zvířecí, ale i lidské příběhy, nebude nouze, alespoň tak to slibují jak moderátorka, tak i zachránci zvířat. Odhozené věci se zvířatům mohou stát osudnými. Do jaké pasti z odpadků se zvířata nejčastěji chytnou?

„My jsme stanice, která sídlí na Třeboňsku, tím nejčastějším u nás jsou rybářské vlasce a rybářské háčky,“ vysvětluje Jan Nový s tím, že tyto předměty mají jednu obzvláště nebezpečnou vlastnost, jsou prakticky nezničitelné. „Takže se často ve vodě hromadí a stává se nám, že je ptáci buď spolknou, nebo se do nich zamotají,“ dodává Jan Nový.

Ilustruje to příkladem labutě žijící ve Strmilově. Jedno z jejích tří mláďat si zamotalo nohu do vlasce a kvůli tomu se nedokázalo dostat zpět z vody na břeh. Labutí rodina se ale potřebovala dostat na jiné místo za lepší potravou.

„Nevěděli, jak situaci vyřešit. Mládě tam nechtěli nechat a zároveň potřebovali pryč. Když jsme tam přijeli, viděl jsem snad poprvé v životě plakat labuť. Když se nám to mládě podařilo odchytit, abychom ho odvezli na stanici na ošetření, labuť zoufale plakala. Zatímco samec tedy pochopil, že je situace nějak vyřešená a s mláďaty odletěl ke druhému, většímu rybníku. Labuť se pak ještě několik dní vracela na původní místo mládě hledat,“ vysvětlil Jan Nový.

Jak později dodal, labuťátko se uzdravilo, ale protože mělo v noze hluboký zánět, tak léčba trvalo dlouho a záchranářům už nepodařilo najít jeho původní rodinu, „Zkoušeli jsme to, ale ta rodina, o níž jsme si mysleli, že je původní, ho nepřijala, takže jsme ho nakonec vypouštěli již jako zcela samostatného pubescenta."

Dalším příkladem byla divoká kachna, která spolkla dva rybářské háčky. Má zánět v jazyce a nemohla ještě donedávna sama žrát. Její stav se zlepšuje a s největší pravděpodobností se vrátí do přírody. Ke kuriozitám patří energetický štítek, který se nalepil na užovku. Lepidlo poškodilo její kůži a šupiny. Léčení trvalo půl roku. Častou pastí bývají pro zvířata i různé provázky. Do nich se zamotal ježek. Poškodil si kvůli tomu svoji nohu. I on skončil v záchranné stanici pro volně žijící živočichy v Třeboni. Pokud někdo najde v přírodě poraněné zvíře, je nejlepší ihned zavolat do jakékoli zvířecí záchranné stanice. Pokud se její pracovníci vydají zvířeti na pomoc, je dobré vyčkat u zvířete do jejich příjezdu.

Jaké jsou další pro zvířata nebezpečné situace? Poslechněte si rozhovor online, nebo si jej stáhněte do svých mobilů a počítačů k pozdějšímu poslechu.