Veselý mezigenerační slovník: Telefony
Současné děti už považují mobilní telefony a internet za zcela samozřejmou věc. Podobně jako se kdysi hodinky staly věcí všední a obyčejnou, a přitom nutnou, nezbytnou, nepostradatelnou, nejsou ani mobilní telefony vzácností, na kterou se střádá a po které se touží celá léta.
Samotné slovo mobil vzniklo takzvanou univerbizací. To je jazykový proces, při kterém se nahrazuje sousloví (několikaslovné pojmenování) jednoslovným výrazem, např. panelový dům > panelák, turecká káva > turek, učitel fyziky > fyzikář, továrna na automobily > automobilka, výtvarná výchova > výtvarka, tedy i mobilní telefon > mobil. Tyto jednoslovné názvy většinou nejsou součástí plně spisovné slovní zásoby, jsou typické pro jazyk mluvený.
Přídavné jméno mobilní je latinského původu a znamená „pohyblivý, přenosný“. Podstatné jméno telefon vzniklo spojením dvou částí: tele-, tj. dálkový (z řeckého slova tele = daleko), a -fon, tj. týkající se reprodukce zvuku (z řeckého slova foné = hlas, zvuk, tón).
Potřeba úsporných jednoslovných názvů je v běžně mluvené praxi zřejmá. Univerbizované názvy často tvoříme příponami -ák/-áč, například sympatický člověk > sympaťák, tenisový míč > tenisák, věžový dům > věžák, hlavní nádraží > hlavák i hlaváč. Patří k nim i foťák > fotoaparát > fotografický aparát a dotykáč > dotykový displej. Babička i vnuk znali slovo displej (z angl. display = vystavit, ukázat), tedy zařízení pro zobrazování informací, jako je text nebo obraz, v různé podobě. Dotykáč, dotykový displej je obrazovka ovládaná dotykem prstu.
V mluvě mládeže se pro označení starších, těžkých mobilů používalo slovo cihla. Moderním mobilním telefonům s velkou obrazovkou se žertovně říká pádlo.
Slovo empétrojka je utvořeno ze zkratky mp3, což je formát pro digitální kompresi zvuku a označuje se tak rovněž zvuková nahrávka uložená v tomto formátu a také přenosný přehrávač takových nahrávek – digitální audiopřehrávač.
Klasické telefony nebyly tak „chytré“, neuměly počítat, přehrávat empétrojky a nebyly přenosné. Pevná linka byl původně pouze odborný spojařský termín. S rozšířením mobilních telefonů se z něj stalo všeobecně užívané označení pro stabilně připojený telefon.
Spojovatelky byly pracovnice telefonní služby, které spojovaly jednotlivé hovory – ručně přepojovaly kolíky hovor od volajícího volanému. Jen pro zajímavost dodejme, že taková paní spojovatelka obsluhovala první telefonní ústřednu už v roce 1878.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
