Veselý mezigenerační slovník: Škola
Že si mladí se staršími generacemi úplně nerozumějí, je problém nejen jazykový, ale tak to zkrátka vždy bylo, je a bude.
Starší ročníky mohou naříkat, že „ti mladí dnes mluví hrozně“, mladí si naopak můžou stěžovat, že jim ti „staří“ vůbec nerozumějí. Mluva mládeže je nekonvenční a velmi expresivní. Jinak samozřejmě mluví žáci na základní škole, jinak studenti na učilišti a vysoké škole.
A protože podstatou téměř každého slangu je jazyková hra, vynalézavost a nejrůznější inovace, nabízí žákovský a studentský slang mnoho výrazových prostředků, které se často vážou na typ školy a určité prostředí. Některé z nich se mohou měnit s každým ročníkem, jiné z nich se naopak mohou stát velmi oblíbenými a rychle se šířit nejen mezi vrstevníky, ale kupodivu i do světa dospělých a z generace na generaci.
Tím může být například anglické slovo cool, které má již samo o sobě mnoho významů, v českém prostředí se nyní módně používá např. k označení chování (myslet cool = být nad věcí, vypadat cool = vypadat dobře) i k charakteristice jednotlivých věcí (cool dívka; cool kabelka = úžasná, senzační dívka; úžasná, módní kabelka). Spojením tří anglických slov free, cool a in pak v češtině dokonce vzniklo žertovné slovo frikulín. Zvláště náctiletí mluvčí označují slovem frikulín člověka, který žije jistým životním stylem, má se skvěle, je v pohodě.
Jistě bychom se dnes v souvislosti se studiem setkali s neuvěřitelným množstvím výrazů. Starší generace byla zvyklá slovo kantor (z latinského slovesa cantare, tj. zpívat, vzniklo slovo cantor, které původně označovalo kostelního zpěváka, protože právě tato činnost bývala ve středověku hlavní povinností učitele). Některé slovníky hodnotí slovo kantor jako hovorové, ale nyní slaví svou renesanci a začíná se hojně objevovat v médiích. Žáci a studenti přesto raději sáhnou po slově učitel, v případě ženy-učitelky po zkráceném, nespisovném výrazu úča. Širokou paletu výrazů najdeme pro označení školních známek, zvláště pětky: vedle koule je to třeba buben, boule, baňa, kulda, gula, placatá atd. Barvité jsou i výrazy k označení samotného učení: nabiflovat, nadrtit, nadřít, nahustit, našprtat, našrotit se.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
