Velké lány s jednou plodinou už v Česku nenajdete. Zemědělci museli letos taková pole kvůli novému nařízení ministerstva zemědělství rozdělit na menší

Tři různě obhospodařovaná polenedaleko Češnovic na Českobudějovicku ukazuje v reportáži předseda zemědělského družstva Blata Sedlec Milan Pešek. Toto družstvo hospodaří na třech a půl tisících hektarech. Čtyřicet procent polí muselo podle nového nařízení rozdělit. Přináší to sebou vyšší náklady na výrobu:

„Tím, že jsme museli tyto plodiny rozmístit na vícero polích, nám vznikají daleko větší přejezdy a zvýšily se nám náklady na naftu a museli jsme navíc udělat udělat nové přejezdy, abychom se dostali zase na další kus, který jsme museli rozdělit,“ vysvětluje Milan Pešek.

Podle ředitelky jihočeské agrární komory Hany Šťastné jsou v České republice nejpřísnější opatření proti šíření vodní eroze ve srovnání s ostatními státy Evropské unie. K významu nového nařízení řekla:

„Zmenšování ploch osázených jednou plodinou přinese větší pestrost do krajiny, mezipásy mohou sloužit jako zdroje nektaru, pylu, úkryty pro drobnou zvěř, mohou částečně bránit i větrné erozi, nicméně musí to být vyvážené kompenzací za tuto veřejnou objednávku, aby zemědělci nebyli tlačeni do stále vyšších nákladů, které jim nejsou nijak kompenzovány.“

Předseda zemědělského družstva Blata Sedlec k tomu mimo jiné dodává:

„Kde mají celky stohektarové a více, tam to asi smysl má, ale kde máme do padesáti hektarů, tak mi to moc smysl nedává. Půdu šetříme, protože dodržujeme osební plány, máme velkoživočišnou výrobu, takže dostáváme do půdy i organiku, která zlepšuje kvalitu půdy.“

Podle vedení jihočeské agrární komory by se rozdělování polí mělo posuzovat individuálně podle typu krajiny a způsobu hospodaření.

Celou reportáž Jitky Cibulové Vokaté si poslechněte online, nebo si ji stáhněte k pozdějšímu poslechu do svých počítačů či mobilů.