Vánoce klepou folkařům na dveře
Všimli jste si někdy shodných charakteristických prvků pro normální folkovou píseň a typickou lidovou vánoční koledu?
Charakteristické jsou silná melodie, text obvykle plný člověčiny, lidskosti a pokory, obsahující poselství. Každá správná koleda je projevem lidového muzicírování, zná ji každý a přitom sám neví odkud - stejně jako třeba Bednu od Whiskey či Stánky.
Koledy jsou obvykle hrané na nejlidovější hudební nástroje - dříve housle a cimbál - dnes akustické kytary, znějí dobře i zpívané neškolených hlasů na náměstích stejně jako trampské písně u ohňů. A lidem je při jejich zpěvu tak nějak hezky, aniž by museli u toho pařit, jásat či tančit.
Zkrátka a dobře: folkaři vlastně hrají koledy celý rok.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
