V Třebíči na Vysočině stojí historický větrný mlýn. Mouka se v něm ale nikdy nemlela
V Třebíči na Vysočině stojí na návrší zvaném Kanciborek starý větrný mlýn. Mouka se v něm ale nikdy nemlela. Mlýn byl postavený proto, aby mlel kůru, zejména z borovic. Z namleté kůry se pak získávalo tříslo potřebné pro vyčiňování kůží. V Třebíči totiž od poloviny 19. století zažíval značný rozmach kožedělný průmysl.
Mlýnu v Třebíči nikdo neřekne jinak než Větrník. Komolý kužel, který je zakončený polokulovitou střechou stojí uprostřed zástavby v části města zvané Kanciborek. Právě toto větrné místo si ve třicátých letech devatenáctého století vyhlédli bratři Budišovští, kteří vlastnili zdejší továrnu na výrobu kožených výrobků.
Z namleté kůry získávali tříslo potřebné pro vyčiňování kůží. Kůru nejprve mleli mlynáři v klasických vodních mlýnech, ale potřeba továrny postupně rostla, a tak se majitelé rozhodli pořídit si vlastní technologii.
Ani toto řešení však nevydrželo dlouho. Větrný mlýn byl uveden do provozu v roce 1836 a mletí kůry v něm skončilo po třiceti letech, kdy se v továrně začala používat výkonnější parní technologie.
Přesto třebíčský větrný mlýn vydržel stát až do současné doby. V osmdesátých letech dvacátého století byla dokonce snaha o jeho částečné obnovení, alespoň jako turistické atrakce. Mlýn dostal nové lopatky poháněné elektrickou energií. A zatím čeká na další využití.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://budejovice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://budejovice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
OVĚŘOVNA: Důchod podle ukrajinských pravidel, ale vyplácený Českem. Šíří se další lež o uprchlících
-
Ekonomka Matesová: Demokracie ztratila mladou generaci. Evropa by měla regulovat čínský TikTok
-
Zatížení sítě, spotřeba klimatizací a vysoké teploty, popisuje ředitel ČEPS důvody balkánského blackoutu
-
Cly na čínská elektroauta si nepomůžeme, říká Petzl. Musíme bouchnout do stolu, míní Zdechovský