V muzeu v Kolovči objevíte stará řemesla i mlýn, který mele staré báby na mladá děvčata
V Kolovči na Domažlicku v Plzeňském kraji stojí soukromé Muzeum techniky a řemesel. Založila ho rodina Volfova u svého domu a do dnešních dnů do něj nasbírala na deset tisíc exponátů. Martin Volf sbírky stále doplňuje, i když už mu pomalu začíná docházet prostor.
Muzeum v Kolovči nedaleko Domažlic vzniklo před 23 lety, kdy původně otec Martina Volfa, dnešního provozovatele, sbíral různé hodiny. A ty pak začal vystavovat v zadní budově za dvorem. Martin Volf se rozhodl výstavu hodin oživit ještě i jinými exponáty a začal sbírat staré předměty, které připomínají původní řemesla a tradice. Dnes má muzeum jedenáct výstavních místností, čítá na deset tisíc exponátů a připomíná šedesát sedm řemesel.
Vyjmenovat všechna řemesla by bylo na dlouho. Asi nejatraktivnější expozicí je historická ordinace zubaře. Vystavené náčiní, jako jsou různé kleštičky, skalpely a podobné zdravotnické pomůcky, prý mnohým návštěvníkům připomínají mučírnu.
Naopak melancholické vzpomínky probouzejí staré hřebeny z kravských rohů, které se vyráběly velmi pracně, nebo také vlásenkářské řemeslo, které si mnozí už ani nedokážou vybavit. A samozřejmě další exponáty, které připomínají například řeznictví, obchod, krejčovství, kadeřnictví, pekařství, hospodu a podobně.
Všemu vévodí obrovský mlýn uprostřed dvora, který údajně přemílá staré báby na mladá děvčata. Jak vysvětluje Martin Volf, každých pět let se sjedou lidé z celého okolí, do mlýna vejde sedm starých bab a po semletí vyjde ven jedno krásné mladé děvče. Je to, věru, krásná podívaná, na kterou se všichni moc těší. Nejbližší mletí připadá na rok 2025.
Pokud se do Muzea techniky a řemesel v Kolovči vydáte, nejdříve se podívejte na jeho webové stránky na otevírací dobu. Přes léto je od 9 do 17 hodin, v zimním čase je otevírací doba kratší.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.