V Ledové jámě na Karlovarsku najdete sníh i v létě
Je to zvláštní úkaz, který má na svědomí činnost člověka. V úpatí Blatenského vrchu u obce Horní Blatná na Karlovarsku, kde Ledovou jámu najdeme, se totiž od 16. století povrchově i hlubině těžila cínová ruda. Úzká, ale několik desítek metrů hluboká soutěska tu zůstala po nepředstavitelné námaze horníků, kteří tu kopali a dobývali vzácnou žílu cínovce. Soutěska na svém dně udrží sníh po celý rok.
Muselo to dát neuvěřitelnou práci vykopat tak úzkou a hlubokou soutěsku. Vytěžená cínová ruda tu po sobě zanechala v žulové skále brázdu o hloubce přes dvacet metrů s šířkou někde ani ne jeden metr.
V 17. století, kdy se tu těžilo, si kromě dostupných železných ručních nástrojů horníci pomáhali takzvanou žárovou metodou. Nad kamenným masivem s rudou, kterou chtěli odtěžit, rozdělali obyčejný oheň. Díky tomu se v hornině vytvořily tisíce malých trhlinek. Druhý den bylo snadnější tvrdou skálu lámat.
Sníh z jámy jednou potřeboval i Napoleon
Ledová jáma nebyla vždycky jen atrakcí pro turisty. Podle historických záznamů sehrála zdejší přirozená zásobárna sněhu důležitou úlohu za dob generála Napoleona. Pro ošetření raněných vojáků v bitvě u německého města Lipsko odtud prý vyvezli šest fůr sněhu. Stalo se tak v roce 1813.
Na Blatenském vrchu se podle nejstarších dochovaných záznamů kutala cínovcová ruda už od roku 1535. Hlavní cínovou rudou, která se tu těžila, je kasiterit neboli cínovec. Podle autentického deníku důlních děl z roku 1535 tady na Blatenském vrchu pracovalo skoro tisíc dělníků.
Blatenský vrch byl rozparcelovaný na desítky samostatných důlních děl. Doslova cínová horečka pohltila do té doby téměř liduprázdný kraj. Cínová ruda dala i jednomu karlovarskému městu jméno Cínovec. Ve světě jsou největší ložiska například v Barmě, Indonésii nebo Austrálii.
K čemu je cín
Cín, který se vyráběl z vytěžených rud, nacházel už dávno v historii široké uplatnění pro svoje snadné zpracování. Lidstvo zná cín už od starověku především jako součást bronzové slitiny. Možná se i vám vybaví cínoví vojáčci. Možná jsou někteří z těch připomínající Napoleonovy vojáky právě z Blatenského cínu.
Dodnes se cín používá třeba k antikorozní ochraně v potravinářství. V době, kdy se těžila cínová ruda na Blatenském vrchu, se z cínu nejčastěji vyrábělo nádobí, svícny a další dekorativní předměty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ruští úředníci utíkají z okupovaných území Ukrajiny. Kremlem slibovaný kariérní růst se nekoná
-
Věda a výzkum stále bez ministra, Tuleja se vzdal nominace. ‚Zbytečný resort,‘ myslí si opozice
-
ONLINE: Rusko využilo ‚dělostřeleckého sucha‘ a škody na frontě budou cítit několik měsíců, píší média
-
Ovocnáře míjí úvaha, co bude za 10 let. Není pravda, že se na mrazíky nedá připravit, tvrdí bioklimatolog