V Čeladné na portáše nezapomněli. Četníky valašských hor připomínají dřevěné sochy
V malebném prostředí Beskyd se nedaleko Čeladné nachází areál s názvem Opálená. Stojí u něj hospůdka s regionální kuchyní a unikátním souborem tří dřevěných soch portášovy rodiny. Pochází z řezbářské dílny Jany Vytřasové z Ostravy.
Na cestách beskydských hor můžete v posledních letech opět potkávat portáše při jejich obchůzkách. Portáši byli jakýmisi četníky valašských hor. Povolání to bylo opravdu nebezpečné. Jedno ze strážných míst měli v Čeladné, kde se letos na Opálené konala už pošesté slavnost ke 205. výročí památné události z portášské historie.
V roce 2012 tam na stráni vztyčili dřevěnou sochu Matěje Halaty, prvního portáše z Opálené. Rok poté přibyla socha jeho ženy Barborky Halatové, původem z nedalekých Kozlovic. A v sobotu 26. července 2014 byla vysvěcena dřevěná socha jejich nejstaršího syna Jurajka. Všechny tři figury jsou vyřezány z jednoho dubu starého přes 200 let.
„Matěj Halata byl první a zároveň poslední portáš na Opálené. Pak byl portášský sbor rozpuštěn a dál už tu fungovala jen policie,“ říká rodák z Čeladné Petr Mikeska, který pečuje o historii portášů na Opálené.
Ke zdejší rodině se vztahuje i jeden příběh. Nejstaršího syna Halatových unesla ve čtyřech letech banda lupičů. Zpráva se rychle dostala do světa, portáši se dali dohromady a lupiče záhy dopadli. Malému Jurajkovi se naštěstí nic nestalo, protože lupiči měli v plánu pouze požadovat výkupné.
A právě díky této události má nejspíš Opálená svůj název. „Bylo tolik mýtů o tom, proč se ten kopec takhle jmenuje. Dokonce se říkalo, že se tady těžil opál. Ale skutečnost je docela prostá. Když byl nalezen unesený Jurajko, sešli se portáši v obrovské skupině a udělali velkou slavnost a velkou vatru. A ten oheň udržovali a bavili se tak dlouho, až to trochu přehnali a ráno zjistili, že jim shořela louka,“ vypráví s úsměvem Petr Mikeska.
Na Opálené stojí kromě tří dřevěných soch také půvabná zvonička se dvěma zvony. „Je to zvonička lásky- Dole jsou zvonečky lásky volání a nahoře je zvoneček lásky udržení,“ vysvětluje místní rodák Petr Mikeska.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
![hurvinek.jpg hurvinek.jpg](https://budejovice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/4c83e43279b642121b870ce888c62be8.jpg?itok=5JPOJ2vm)
![](https://budejovice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/c61cb9fdb5b8bd1e1a6d06ebcb7110e7.jpg?itok=4Fwwcnre)
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Česko je v celosvětovém schématu praní peněz. Za dva roky tudy proteklo 100 miliard, říká ředitel NCOZ
-
Babišova nová frakce je další ranou pro SPD. Zabral jí místo a donutil k posunu k ještě větším radikálům
-
Olympijskou kolekcí se daří prorážet stropy usedlosti v Česku, je nadšená šéfredaktorka Elle
-
Jen čtyři dny zbývají do předčasných parlamentních voleb ve Francii. Koho volí lidé z židovské komunity?