Dana|Zdravím všechny posluchače Noční linky i Vás, paní Zorko. Na prázdniny svého dětství vzpomínám ráda, přesto, že jsme i jako děti měli všichni hodně povinností a starostí, rodiče chodili do práce a nemohli být s námi doma, ale vždy jsme si našli volný čas a strávili jsme ho se všemi kamarády a rodiče nemuseli nikdy mít starosti, že se nám něco stane. Každý den prázdnin byl využitý naplno.
Frantisek Svaricek|Dobry vecer pani Zorko a posluchaci nocni linky.Moje prazdniny tak do 12 roku jsem ale trikrat travil na pionyrskych taborech.Co bylo zajimave ze jsem tam poznaval deti z jinych oblasti a tim jsem se trochu otrkaval.Po tech 12 letech jsem uz musel pomahat o znich a tak jsem ziskaval zkusenosti,ktere me v zivote prisly vhod a zaty musim dekovat rodicum.Jeste jednou vsehny zdravi Frantisek ze Zidlochovic.
Martina|Dobrý večer, já bych na téma prázdniny napsala jen takovou malou poznámku. Bydlím ve městě, kde je velké množství méně přizpůsobivých obyvatel, tedy i dětí. Zrovna navečer jsem tam dneska šla s kamarádkou a kolem nás procházeli tito mladí kluci, kapuci na hlavě a s velkým smíchem malovali po fasadách domů. Bylo vidět, že se velmi nudí, což je celkem pochopitelné, protože co by taky dělali, když nikdo z rodiny nedělá a ani nechodili do školy vlastně už od března, takže mají prázdniny už půl roku. No, radši jsme rychle zamířily k domovu, jako ostatně každý den, protože ude není radno se po setmění pohybovat svobodně venku a vlastně kdo uteče, vyhraje. V podstatě se ani na prázdniny netěšíme. A tak vzpomínáme na mládí, jak to dřív bylo hezké. Dobrou noc.
Dobromila Atalovičová|mila zorko zdravim vas vsechny posluchace kdyz jsem chodila do treti tridy byly jsme v tabore mohelnice z nasi tridy bylo vice devcat bydôely jsme v chatkach libilo se nam tam ve vysim rocniku jem byla na slovensku v tatranske lomnici rekreacne stredisko janka jesenskeho stoji dodnes delali jsme tury nalomnicak teriho chatu zbojnicka chata a okoli vzpominam dodnes doma jsem zezdila k tetince do brna knnicka prehrada zahrada botanicka vedle kde bydleli nakonc krasne okoli orechova odkud pochazim s tatinkem ryby u reky bobravy koupaliste nemohu si stezovat byly to krasne chvile vse dobre vsem i vam zorko krasne leto dovolenou preje dobra slovensko
Heda|Milá paní Ježková,
srdečně zdravím vespolek.Prázdniny jsem neměla ráda absolutně nikdy! :-) Už když končila škola,bylo mně smutno,že budu dva měsíce doma.Střídaly jsme se se sestrou v pasení krav,druhá doma čistila chlév a večer dojila.Kromě toho doma žně a mlácení obilí.Měli jsme doma mlátičku,tak k nám chodila celá dědina s naloženými vozy snopů.Všude se prášilo,stromy kolem vjezdu byly ověšené slámou od projíždějících vrchovatých vozů.Maminka hráběmi dosahovala,co zachytí,pořád uklízela.Když jsme si uprostřed prázdnin jely s kamarádkama potvrdit do školy průkazky na autobus pro příští školní rok,měly jsme svátek,že někam jedeme.Ohromně jsem se na začátek školy vždy! těšila.Konečně jsem zas brzičko ráno neslýchala-vstávej,Jahoda volá! To byla jedna z našich hodných krav.Než ale skončily prázdniny,museli jsme postíhat všichni vykopat brambory.Milovala jsem školu :-)
Dobrou noc všem.
...mail 1..|Zdravím Zorku a posluchače.
Prázdniny mého dětství - jezdívala jsem s rodiči nebo s maminkou a babičkou do lázní, kde se někdo z nich léčil. Luhačovice, Mariánské Lázně, Karlovy Vary. Bylo to za totality a ve škole se nás ptali, kam se chystáme na prázdniny. Odpověděla jsem po pravdě: "Když budu hodná, pojedu s rodiči do lázní, když budu zlobit, dají mě za trest do pionýrského tábora". Umíte si představit, jaká z toho byla mela! Rodiče byli voláni do školy, jakou že to mám socialistickou výchovu.....i když táborem mě strašila babička a vylíčila mi ho v nejčernějších barvách, něco jako polepšovnu :-) Pravda je, že v táboře jsem nikdy nebyla, naši mě chtěli mít stále na očích...
Hezké léto přeje všem Sylva z Brna.
Lenka Dřevínková |Prázdniny jsem prožívala po různu s rodiči na dovolené na pionýrských táborech a později na brgádách ráda na ně vzpomínám
Tom|Od malička jezdím na dětské tábory, nejhezčí vzpomínky mám právě na ně.
Alena|Prázdniny mého dětství - nevím, zda to bylo nejraději, ale určitě nejčastěji u prarodičů, protože jsme u nich s rodiči bydleli. Měli jsme doma malé hospodářství, kravičku, prasátko, králíky, slepice, všichni tito tvorečkové potřebovali žrádlo a tak jsme se museli postarat. Hodně času jsme celé léto trávili na poli, ne že bychom my, děti, musely tak moc pracovat, ale tam jsme si i hráli, jedli, zpívali a bavili se a večer jsme zase jeli všichni domů. Za mých dětských let bývalo taky vedro, ale myslím, že nebylo dva měsíce přes třicet stupňů, abychom u toho všichni padali na pusu. Já na toto dětství vzpomínám ráda, babičky a dědečkové si s námi hráli, povídali, spoustu nás toho naučili, taky nás učili zodpovědnosti a povinnosti a úctě k práci i k lidem, nic jsme neměli zadarmo. Vím, že je mi nanic to, že umím podojit kravičku, pochytat slepice, zahnat hejno hus, nakrmit králíky, nic z toho už teď nemáme, ale nikdy mi nevadilo, že to všechno umím a nemusím si o tom jenom číst na počítači jako o nějakém "scifi". Hezký večer všem a ráda si poslechnu další pěkné povídání.
