Jana|Přeji vám všem,co ještě nespinkáte,krásný večer.Já jsem si vzpomněla na méhosyna,kdy ve věku cca 13 let nosil dlouhé vlasy,krasné kudrnaté.Jenomže paní učitelce se to hrozně nelíbilo,poznámky typu,ostříhejte synovi vlasy,,má je příliš dlouhé a jiné stupidní poznámky,skončily v momentě.kdy syn přišel, ze školy a oznámil ,že jestli zítra nepřijde ostříhaný,že to paní učitelka udělá sama.To jsem se naštvala ale můj synek ročník 70 to vyřešil po svém.Ráno měl zase dlouhé vlasy a oznámil pí.učitelce ,budu hrát ve filmu a tam musím mít tyhle dlouhé vlasy.Zařídil mi to můj dědeček,a vy víte,že je herec,a vy ho máte ráda.Ale vás by už pak neměl rád.Byl to risk od mého syna,protože žádný film se nekonal,ale byl statečnej a bral se za svoje práva.A já i táta jsme mu fandili.Mějte se moc letně.zdravím.Jana
Jana|Dobrý večer všem. Šla jsem ke kamarádce a v igelitce jsem nesla dvě litrovky červeného vína. Na přechodu na zelenou jsem chtěla nějak rychle přejít, zakopla jsem a jak jsem padala, tak jsem zvedla ruku s vínem nahoru a nic se nerozbilo. Bohužel, obě kolena samá krev, kalhoty na kolenách dvě díry, ale kolemjdoucí chlapi to ocenili, všichni mi zatleskali.
Marta|Moje kamarádka miluje západy slunce, ráda fotografuje, tak si vloni vylezla po schodech do prvního patra v domě, vyklonila se z okna, vyfotila a najednou jí ujela noha, sjela po zadku po schodech a dole zjistila, že má zlomenou patu, musela na operaci a téměř celý rok nechodila. To byl drahý snímek, takový hodně zasloužený.
Dana|Mně se povedl dobrý kousek už před padesáti lety, ale dodneška z něho mám následky, ale o tom bych nechtěla mluvit. Já dostala k řidičáku na auto automaticky i řidičák na pionýra, na kterém jsem samozřejmě neuměla, ale hned jsem na něm vyrazila do vzdáleného města. Tam to bylo dobré, jela jsem pomalu, až na cestu zpátky to bylo horší. Projela jsem i příkopou a rozbila si koleno, ale to mne neodradilo, abych nejela dál. Nenapadlo mne, že nebudu umět zastavit, přijela jsem k vratům našeho domu - naštěstí byly dřevěné a v plné rychlosti jsem vraty prolítla až na dvůr, ve vratech díra, museli jsme to narychlo opravit a zatlouct prkny. Motorovému vozidlu se nestalo naštěstí nic, ale už jsem víckrát nikam nejela.
Ozéfek|Dobrý večer Borku.
Před 10 lety jsem dělal dělníka na stavbě.Měli tam dřevěné podlážky a ta jedna nevydržela.Mám198cm a 115 kg.Spadnul jsem ze čtvrtého patra.Chlapi to viděli,tak honem do nemocnice.Měl jsem vyražený dech,roztržkou nohu,přes kterou šlo vidět na druhou stranu a otevřenou zlomeninu žebra.V nemocnici jsem byl v čekárně první a odešel jsem jako poslední.Jen mě ovázali.Žádné šití.Asi neměli vercajk.Na druhý den jsem s tím šel do práce se zaťatými zuby,a šlo to.
Ozéfek ze Štramberka.
Alena|Dobrý večer všem. Já jsem musela nechtíc provést hodně odvážný kousek zrovna minulý měsíc, jak bylo to tornádo s kroupama. Mně kroupy rozbily střechu na mém patrovém domě, celkem to bylo pár tašek, ale protože jsem měla strach, že bude pršet a sehnat v té době pokrývače byl nadlidský výkon, tak mi nezbylo nic jiného, než vytahat si křidlice na balkon, odspodu si sundávat pomalu tašky až téměř doprostřed střechy, vyměnit těch pár rozbitých a zase je postupně skládat. Dalo mi to půl dne práce, já naštěstí netrpím závratí, ale vzhledem k mému věku téměř sedmdesáti let, kdyby mne viděl manžel, který se mnou naštěstí nebyl, tak mne asi přerazí.
Helena|Pane Borku, moc Vas i posluchace zdravim. Pripomel jste mi muj neplanovany kaskadersky kousek, ktery se stal kdysi v pacifickem oceanu v Australii. Dcera me vzala "plavat" do more, ale vlny byly tak obrovske, ze se nedalo nejenom ze plavat, ale ani poradne v te divoke vode chodit. Ona na to byla zvykla a tak "nadskakovala" kazdou vlnu a uzivala si to. Me ale jedna obrovska vlna doslova otocila hlavou dolu a nemohla jsem se obratit at jsem delala co jsem delala. Dcera si myslela, ze si uzivam more a libi se mi to, ale ja uz nemohla skoro dychat a byla jsem opravdu nestastna, protoze jsem si myslela, ze tam v tom oceanu skoncim Nastesti blizko byl nejaky muz, ktery pochopil, ze takhle otocena nejsem pro legraci a otocil me, kdyz uz jsem opravdu byla na konci sil. Pak teprve si i dcera uvedomila, v jakem jsem byla nebezpeci. Po tehle zkusenosti s mym neplanovanym kaskaderskym kouskem jsem uz nikdy do more nesla, kdyz byly tak obrovske vlny, jen jsem pozorovala surfare, kteri si to nalezite uzivali. A i kdyz bylo more klidne, stejne jsem se uz po tehle zkusenosti bala, protoze more ma opravdu velikanskou silu. Jinak znam osobne jednoho pana puvodne ze Slovenska, ktery se zivi kaskaderstvim u filmu, jeho specialitou jsou zbesile jizdy autem a ruzne vsechny mozne nebezpecne zabery, kde hlavni roli hraji zrovna auta.
Blanka z Hané|Dobrý večer přeji do studia,dobrý večer všem.Nezapomenutelný kaskadérský kousek předvedl můj sportovně založený přítel a doslova mi zachránil život.Bylo to v roce 1977,byli jsme tenkrát na Popradském plese a vyšlápli jsme si na malou túru na protější Ostrvu.bylo jaro a sníh se rozpouštěl a nedalo se po něm bezpečně lézt nahoru ani dolů.Stalo se,že mi pod nohama podklouzl,upadla jsem a velkou rychlostí jsem se řítila ze srázu dolů.Přítel pode mnou zareagoval okamžitě,neváhal a skočil po mně.V tom fofru jsme udělali ve vzduchu dvě salta a dopadli přesně na okraj propasti.Skončila jsem v Popradě v nemocnici,ruka bolela a světe div se,všechno byly jen pohmožděniny.Přítel se později stal mým manželem a když se ještě později naše cesty rozešly,nikdy jsem nezapomněla,že bez váhání nasazoval svůj život,aby zachránil ten můj.Ustáli jsme to,ale chybělo jen málo a mohli jsme oba spočinout na popradském cintoríně.Do éteru všechny chtěné i nechtěné kaskadéry zdraví Blanka z Prostějova.
Marta Šafaříkova | Dobry vecer pane Borku,
sice nemam k tematu co rict presto vam musim napsat par radek. Vyslovuji jen muj nazor.
Kdyz jste vystridal oblibenou Marcelku Vandrovou nemela jsem k vam duceru. Take myslim, ze uplne na zacatku vaseho moderovani v nocni lince prilis posluchacu nevolalo. Kdyz jsem vas z moderovani poznala vice zacal se mi vas humor a empatie velice libit. Dneska se tesim kdyz mate vysilat. Icenuji, ze date prilezitost nekolika posluchacum zasebou nez pustite pisnicku. Mozna porusujete nejaka pravidla pro nocni linku, ale pravidla jsou od toho aby se porusovala kdyz jsou nesmyslna. Pisnicek je pres den dost a nocni linka je o zivotnich pribezich lidi, jsou zajimave a poucne. Behal mi mraz po zadech jak pani vypravela, ze ji unesli 17 dcer primo od skoly a policie ji vubec nepomohla.
Pane Borku, preji vam i vsem volajicim hodne zdravi, stesti, krasne leto.
Jen me mrzi, ze v Praze nechytnu radio Brno kde vysilate.
Marta z Prahy.
Eliška z Ústí nad Labem (21)|Dobrý večer Borku,
jen taková zajímavost: jste 2.nejlepší moderátor Noční linky. 1.místo získává Zora Ježková.
Já mám kaskadérský kousek vlastně úplně originální - umím stát na koni a udělat kolotoč.
Jezdím na koni už nějakých 12 let. Hrozně moc mě to baví. Tak se držte Borku :-)
helena| kaskadérský kousek, zbavila jsem se dvou mužů se stejným chováním.
