Vaše posluchačka|Dobrý večer,
musím bohužel napsat, že mne poznamenalo mnoho rodinných problémů a starostí i vážné nemoci a úmrtí, že to jeden člověk neunese- nebo aspoň já, okamžitě se mi to podepsalo na spaní, bez silných prášků neusnu a ve dne už vůbec ne, tak ráda bych si odpoledne chvíli lehla a spala, ale nejde to, cítím se unavená a bez lékařské pomoci nespím. Je to smutné a nikomu tohle nepřeji. Trvá to již dlouho. .....ale Vám všem přeji aby se Vám starosti a nemoci vyhnuly.........Moc Vás zdravím...a přeji pevný a zdravý spánek.......................
Jirka od Kamenice nad Lipou|V roce 2006 při autobusovém putování Marokem se nám při zpáteční cestě ve Fesu u pevnosti Sádů rozbil autobus, který nebylo možno opravit, tak jsem využil ke spaní stánek pro prodej vstupenek, který nebyl ještě v provozu. Přes Španělsko jsme pokračovali autobusovými linkami. Do Malagy jsme dojeli večer, z haly nádraží nás vypakovali v 11 hodin ven, tak jsme přespali v podloubí před nádražím. Do kontejneru jsem si došel pro papírové krabice abych neměl spacák na zemi. Moc jsme toho nenaspali a docela užili legraci - bylo to z 30. dubna na 1. máj, bylo dost chladno.
Vendula z Křenov|Dobrý večer, nikdy nezapomenu na zajímavé spaní na Brněnské přehradě, když jsme nevěděli kam složit stan po jedné párty. Nikde to nebylo povolené. Po tmě jsme po dlouhém hledání rozložili náš samorozkládací stan na takovém palouku mezi stromkama. A ráno jsem se tak vyděsila a doslova vyletěla ze stanu, když jsem uslyšela obrovské funění valící se rovnou na nás. S úžasem jsem pak zjistila, že nás nic ani nikdo nechce a nejde sežrat, ale že se kousek od nás nad námi nafukuje a právě vzlétává obrovský barevný létací balón!!!! Ustlali jsme si na pláni, kde se pořádaly vyhlídkové lety :-) Vendula z Křenov od Domažlic
Sona|Hallo paní Chládková, musela jsem přenocovat u měl známé , ona měla všude vystavené fotografie jejírodiny kteří zemřeli. Vila byla v lese a jediný živý v domě a blízkém okolí byl velký knírač. Když jsem šla spát vzala jsem si sebou toho psa Fredyho. Když jsem už usínala skočil z postele a slyšela jsem jen jeho kosti, byla to hrůza to byl teprve začátek . V noci začal vit ale ne v pokoji kde jsem spala ale o poschodí níž. Než jsem se odvážila vstát a zjišt´ovat odkud ten zvuk přichází krve vy se nedořezal . Těšila jsem se na ráno ale už nikdy jsem se nenabídla , že Fredyho pohlídám a že tam přespilm Těším se na další vypravenií a krásné
sny provšechny Soňa
Jarmila|Hezkou noc paní Zorinko a posluchači. Tak jsem si právě vzala prášek na spaní, bez kterého už to nejde. Ale už vím, co nás všechny čeká, spala jsem totiž v hrobech. Jednou jsme s přítelem na výletě přetáhli den v noc a už se nám chtělo spát. Tak jsme u jedné vesničky přespali v autě a ráno, když jsme vjeli do vesnice vidíme její název - Hroby. Tedy s velkým H. Můj synek se před lety poprvé vydal do Itálie, spacák, stan, dobré boty a jel. První noc v Itálii ho uchvátila a při pohledu na západ slunce byla najednou tma. Začal si hledat, kde složí hlavu a našel si místo, kde to prý vypadalo jako okraj trhu. Usnul krásným spánkem mládí a ráno, když vykouknul ze stanu, tak okolo chodilo několik párů nožek, čekajících a dychtivých italek. Prý si všechny věci rychle naházel do batohu a pomalu utíkal pryč. Nikdy na to prý nezapomene. Vyspěte se všichni dorůžova!
Ozéfek|Dobrý den.
Jak si kdo ustele,tak miluje.Nejkurióznější místo,kde jsem spal?V koruně velmi vzrostlého kaštanů,ve kterém jsme měli provizorní úkryt,jako děti.Včil před 50kou už tomu spánku moc nedám.Převaluju se,jak řízek v trojobalu.
Ozéfek ze Štramberka.
Dana|Dobrý večer všem. Dneska nemůžu zaspat, ani kdybych chtěla, protože uchem sleduju Noční linku a okem fotbal, protože manžel leží a musím ho informovat, jak to dopadne. Já jsem typický nespavec celý život, já jsem vždycky spávala tak čtyři hodinky denně, je to jedno, jestli jdu spát brzy nebo pozdě, vždycky spím jen těch pár hodin. Obdivuju jednu svoji kamarádku, která klidně spí třeba v sobotu až do oběda. To já chodím po baráku od brzkého rána, ležet mne nebaví, tak si v křesle čtu, luštím křížovku, nudím se u televize a závidím těm, kdo mají klidnou noc.
Alena|Dobrý večer, paní Zorko Vám a taky všem posluchačům. Já musím říct, že umím zaspat kdekoliv a kdykoliv, jak někdo říká, že se vyspí dobře jen ve své posteli, mně je to úplně jedno, když se mi chce spát, tak zaspím i v autobusu. Akorát mne štve, že zaspím u Noční linky, tak hodně nadávám, protože dlouho čekám, pak si lehnu a než přehraje první písnička, tak spím. A hodně zuřím, když se vzbudím přesně v jednu, kdy je konec, takže Noční linku občas prošvihnu. Špatně zaspávám třeba v nemocnici, protože tam je to takové dlouhé čekání, než se člověk uzdraví, tak to si beru i prášek na spaní. A kde jsem spala na netradičním místě? Kamarádka měla kluka na vojně v Ústí nad Labem. Jely jsme tam stopem z Brna přes celou republiku a když jsme se tam přece jen dostaly, tak oni ho ten den náhle převeleli. Bylo už dost hodin a my jsme v těch kasárnách měly na vojně spolužáka, tak jsme si ho nechaly vyvolat a on nás v noci propašoval do basy. Náhodou tam zrovna nikdo nebyl, donesl nám deky a tak jsme v pohodě přečkaly noc. Ráno jsme vylezly oknem. Kamarádi mu pomáhali hlídat a ještě nás vybavili i snídaní. Musím říct, že na to velmi rádi vzpomínáme, je to už přes čtyřicet let.
...mail....|Dobrý večer paní moderátorko,dobrý večer přeji všem.Pro mne velmi ožehavé téma,ke kterému se váže jedna nepříjemná událost,leč stala se a já se ji pokusím poslat do éteru k zamyšlení.Před léty jsem se dostala v rámci ozdravného pobytu do prostředí neobvyklého,kde jsem si měla odpočinout,léčit pocuchané nervy a nespavost.Ze zamýšlené léčby se stal takřka horor,namísto uklidňujícího prostředí a posilujícího spánku jsem se ocitla v prosředí víc jak hlučném,kde se nedalo oko zamhouřit ani v noci ani ve dne.Pod palbou kritiky zdravotního personálu jsem ráno pomáhala stlát 30postelí svých méně zdatným spolunocležnic,nespavost se prohloubila a pocuchané nervy nabraly na obrátkách směřujícím k úplnému vyčerpání.Dodnes jsem nepochopila,kdo a co touto léčebnou metodou zamýšlel či si od ní sliboval.Po 14 dnech nervového vypětí byla polovina oddělení na pokraji nervového zhroucení.Dnes to mám se spánkem tak,že usnu prakticky kdykoliv,ve dne i v noci,v sedě i v leže a nevadí mi ani soused vracející se v noci podnapilý,pletoucí si dveře a dobývající se do mého bytu..Podmínkou k přežití podobných situací je mít vlastní pohodlnou postel v domácím prostředí,mít svůj pelíšek,kde se můžu schoulit a schovat před nepřízní vnějšího světa.Nechci tímto pokusem o nadhled situaci nijak zlehčovat,být probuzená hlukem a křikem uprostřed noci není opravdu nic příjmného a může vést k trvalému a nevratnému poškození duševního zdraví.Zdravím do éteru a klidný spánek všem přeje Blanka z Prostějova.
Frantisek svaricek|Dobrý večer p.Zorko posl. N.L.Samozrejme nejlepší spaní je doma ve vlastní posteli,tam já usnu i při velké bouřce,ráno se mě manželka ptá,slyšel jsi tu bouřku,samozřejmě že ne.Ale stávalo se mě že jsem někdy usínal za volantem,to je nebezpečný.Kdyz jsem byl na vojně,tam se nám to stávalo dost často ve Stráži ,nebo když jsem měl na uších vysílačku,ta během mého spánku sumela ale jak někdo začal volat tak to utichlo a to ticho nás probudilo.Dalsi spánek nás přepadal u hlídání zástavy,tam se stalo dvě. hodiny ,tose vám začínaly zavírat oči ,no hrůza.hlavne v noci když tam byl klid,přes den tam byl rachot,tak to člověk musel stále zdravit důstojníky. Tak že mě na vojně nikdo nenachytal ve Stráži spát a vojnu jsem absolvoval bez většího trestu,menší nějaké tresty byly, Jinak jsem se dokázal dobře vyspat i na trávě ale bedně,to stačila třeba hodina.Jeste jednou vás zdraví František že Židlochovic.
Helena|Krásný večer, letos jsem 2x spala na vlastním seně,ve spacáku,hlídal mne pes.
