Tomu trápení se říká křečové žíly, ale správně se nemoc nazývá chronická žilní nedostatečnost. Nebo je známa podle názvu varix
MUDr. Tomáš Hauer, angiolog, vedoucí lékař Cévního centra České Budějovice, je Dopoledním hostem a na téma křečové žíly se jej ptá Kateřina Hálová.
„Abychom pochopili, co je to varix, je třeba pochopit, co vlastně ty žíly, které se potom těmi křečovými stávají, mají za úkol. Žíly jsou druhem potrubí, které vede krev zpět k srdci. To znamená, že na dolních končetinách vedou krev směrem nahoru. To potrubí zajišťuje, kromě odtoku krve z nohou také to, aby ta krev nikdy netekla zpět dolů,“ vysvětluje v úvodu pořadu angiolog Tomáš Hauer. Tento směr je podle jeho slov zajištěn systémem chlopní. Podstatou křečových žil je, že žíly se rozšiřují. To znamená, že nejsou tak tenké, jak by měly být. Tím, jak se rozšiřují vlivem chronického nebolestivého zánětu, dochází k tomu, že chlopně v žilách netěsní.
„Ten zpětný tok krve žíly dále rozšiřuje, roztahuje a chlopně těsní čím dál tím méně. Je to takový začarovaný kruh,“ dodává Tomáš Hauer.
Chronická v názvu nemoci znamená, že je i na celý život a chronickou žilní nedostatečností trpí desítky procent populace lidí.
„Jenom malé procento těch, kteří chronickou žilní nedostatečností trpí, mají ty nejzávažnější formy,“ připomíná Tomáš Hauer.
Jak se s nemocí vyrovnat, jak jích předcházet, to si poslechněte online, nebo si rozhovor angiologa Tomáše Hauera s Kateřinou Hálovou stáhněte k pozdějšímu poslechu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.