Sobotní Noční linka: Přežili byste v předminulém století?
Chtělo by se vám žít na vesnici předminulého století? Přežili byste? Vyzkoušeli jste si někdy aspoň na chvíli život jako před dvěma sty lety?
Tak třeba vztahy. Sňatek z lásky v něm byl prý luxus, nezkažené mravy prý trvaly jen, dokud se nesetmělo, tzv. bio zahrádka u chaloupky vám na obživu nevystačila a bezstarostné dětství trvalo asi tak do osmi let, tedy pokud jste přežili porod či neštovice.
Etnolog Jan Pohunek ve svých statích píše například o tom, jaký problém mohl být založit rodinu. Vrchnost a stát ještě přibližně do poloviny 19. století omezovaly sňatky chudých, čeledě, učitelů, vojáků nebo třeba Židů. Pro svatbu se předpokládala „mravní zachovalost“, významnou roli hrály i ekonomické otázky. Na vesnici přitom byla omezená možnost najít si odpovídajícího partnera a k svatbě byl potřeba souhlas rodičů, přes to často nejel vlak, i když to byla láska jako trám.
Často slýcháme nářky nad „odcizením“ lidí v dnešní době, vždyť dřív lidé žili víc pospolu, staří s mladými, žádné rozvrácené vztahy. Podle etnologů pospolitost dříve byla spíš nutností, často nezbývalo, než aby celá široká rodina žila v jedné chalupě ve dvou světničkách, což je pak velmi výbušné prostředí pro konflikty. Dětství nemělo takovou podobu ani délku, jako u našich dětí. I tehdy rodiče měli o děti starost, milovali je, ochraňovali, ale jakmile děti jen trochu mohly, už pomáhaly v domácnosti, pásly husy, chodily na pole.
Co se stravy na vesnici týče, pokud rodina měla alespoň malý pozemek, byla na něm zahrádka. Ale úplně soběstační byli málokdy, zvláště v méně úrodných oblastech. Maso bylo vzácnost. Základem jídelníčku byly brambory, chleba, různé placky a kaše, jedly se luštěniny. A cokoliv se dalo najít v krajině, houby, maliny, třešně, borůvky, planá jablka. Mlsal se med, na trhu se dalo koupit nějaké cukroví.
A co se týče technických vymožeností na vesnici na počátku 19. století? Svícení petrolejovou lampou, koupání jednou za týden ve vodě, ohřáté na kamnech, ve které se vystřídali všichni z rodiny, záchod jen suchý na dvoře, žádná pračka, ale valcha a takto bychom ve výčtu mohli pokračovat.
Tak co myslíte? Chtělo by se vám žít na vesnici přeminulého století? Přežili byste?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.