Šifrová jeskyně na Olomoucku je ve skutečnosti opuštěná štola, kde zimují netopýři

K jedné z nejzajímavějších štol, které je v okolí známá jako Šifrová jeskyně, vede červená turistická značka ze Svatého Kopečku u Olomouce. Ale vydat se na ni můžete i od Horní Boudy. Toto osamělé stavení zde stojí od 18. století a dokazuje propracovaný systém formanských hospod, které stávaly podél tzv. Jívovské cesty. Ta vedla z Olomouce přes Jívovou do Moravského Berouna a odsud do Opavy či Bruntálu.

Červená turistická značka brzy opustí silnici a spadne dolů do lesů na svazích Bělkovického údolí. Jen kousek odsud je obrovský odval břidlicového lomu. Stopy lidské činnosti jsou patrné i na břehu potoka zpevněného valem, který prozrazuje, že se tudy kdysi k lomu jezdilo.

Za odvalem se skrývá úzký vchod do Šifrové jeskyně. Ve skutečnosti jde o někdejší důl na břidlici. Jeho počátky, alespoň podle informační tabulky umístěné na mříži uzavírající důl, sahají až do 13. století. Jedná se ale jen o obecnou zprávu o datu počátku využívání zdejší břidlice. První hlubinné doly v Nízkém Jeseníku vznikly až v 18. století a je pravděpodobné, že Šifrová štola není o moc starší.

V jeskyni přečkává zimu deset druhů netopýrů

O těžbě břidlice se dnes těžko shánějí historické zprávy. Nerost nepatřil mezi vyhrazené, a tak jej mohl těžit kdokoliv. Vzhledem k délce zdejší školy, která nepřesahuje 150 metrů, se dá předpokládat, že břidlice se těžila buď jen krátce, nebo pouze pro potřeby nejbližšího okolí. Po vytěžení byl důl opuštěn. Štola byla volně přístupná až do roku 2009. Tehdy došlo k uzavření vstupu mříží, zejména kvůli ochraně zimovišť netopýrů.

Vchod do štoly označují i tito mužici|foto: Miroslav Kobza

Podle průzkumu zde přečkává zimu deset druhů netopýrů a vrápenců. Mezi nejvzácnější patří kriticky ohrožený vrápenec malý, netopýr velký, netopýr brvitý a netopýr černý. Kromě nich se zde vyskytují i další silně ohrožení letouni - netopýr velkouchý, netopýr vodní, netopýr vousatý a netopýr Brandtův, severní a ušatý.

Občas jsou v Šifrové jeskyni k vidění i další obyvatelé podzemí. V brzkém jaře například ukryté žáby a mloci, které láká stálá teplota. Ve světle baterek se místy mihne i pestrá můra sklepní.

Stopy dolování jsou patrné i kolem štoly. Značená stezka tudy vede po někdejší vozové cestě od dolu do Bělkovického údolí. Není bez zajímavosti, že kousek odsud stával také hrad Tepenec, který založil Karel IV. jako jediný hrad na Moravě, aby chránil obchodní stezku.