Rozhledna na Varhošti má tři vyhlídkové plošiny. Je z ní vidět osm zákrutů Labe
Na vrchu Varhošť u Litoměřic stojí stejnojmenná rozhledna. Má celkem tři ochozy a z toho nejvyššího, ve výšce 14 metrů nad zemí, se naskýtá kruhový rozhled na České středohoří s Milešovkou i Kletečnou, Hazmburk i Říp, Ústí nad Labem, Litoměřice i na několik zákrutů řeky Labe.
Na Varhošti stály postupně tři rozhledny. Nejdříve turisté využili toho, že na vrcholu rostlo pět dubů. A tak mezi ně postavili konstrukci. Z té se lidé rozhlíželi jedenáct let, až do roku 1902. Pak litoměřičtí turisté přemýšleli o tom, že by to chtělo bytelnou rozhlednu. Architekt připravil tři verze: s vyhlídkou ve 12, 15 a 16 metrech. Ale ani nejlevnější varianta za 100 tisíc korun nebyla pro Klub českých turistů schůdná.
V roce 1927, k 40. výročí Klubu českých turistů Litoměřice, chtěli jeho členové postavit na vrcholu Varhoště alespoň nějakou rozhlednu. Přistoupili tedy na kompromis - postavili čtyřmetrový sokl a na něj desetimetrovou trámovou konstrukci se třemi vyhlídkovými patry. Vydržela do 70. let, pak byla stržena.
V roce 1973 dalo vypracovat projekt na rozhlednu město Litoměřice. Železnou konstrukci vyrobili ve Vítkovických železárnách Chomutov a na původní betonový sokl ji přenesli helikoptérou. Z třech ochozů se návštěvníci rozhlížejí dodnes. Rozhledna stojí ve výšce 639 metrů nad mořem, je vysoká 15 metrů a nahoru vede 68 schodů. Pro zájemce je přístupná po celý rok.
Kdo se rozhodne na rozhlednu na Varhošti vystoupat, musí počítat s tím, že ho nahoře trochu pohoupá. A někteří se možná budou i trochu bát. Místo bytelných kamenných schodů vedou na vrchol průhledné rošty. Ale když je hezké počasí, je seshora krásně vidět do širokého okolí. Mimo jiné i na řeku Labe a dokonce osm jejích zákrutů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.