Romští uprchlíci si stěžují na podmínky v brněnském stanovém městečku
Už měsíc funguje v centru Brna provizorní stanové městečko pro romské uprchlíky z Ukrajiny. Jak vypadá tamní život zjišťovala Barbora Kroutilíková.
Čtěte také
Z gest skupiny asi osmi ukrajinských matek lze pochopit, že mají žízeň a hlad. Utěšují své děti a snaží se je skrýt před sluncem. Změnila situace romských uprchlíků z Ukrajiny za poslední dny?
„Žádnou změnu nevidím. Jsou tu 'toitoiky', cisterna na pitnou vodu, na kterou ovšem paří slunce, takže voda už bude kontaminovaná,” myslí si Tomáš Ščuka ze spolku Romani hub.
Za skupinkou romských uprchlíků z Ukrajiny se na oplocenou plochu nedaleko brněnského hlavního nádraží snaží chodit několikrát týdně. Dnes jim například přinesl balíky vody.
„Oni jsou tu v těch podmínkách strašně dlouho, musí to pro ně být úmorné. Nemají zajištěnu hygienu, energii, potraviny, nic.”
Jedna z žen ukazuje, že tu má šest dětí, druhá osm, další děvět či sedm. Všechny dětí spí pod velkým stanem n apaletách, občas má někdo matraci či deku.
Jedna z žen, Ilona Andrejevová, znovu opakuje, že mají všichni hlad a chybí jim voda. Zmiňuje, že musí spát v sedě na zemi. Do Česka z Ukrajiny přišla na konci března, což lze vyčíst z dokladů, které má pořád u sebe. Říká, že by potřebovala peníze, aby sobě a dětem mohla najít lepší bydlení. Na hmotnou pomoc od státu tito uprchlíci nemají nárok – nemají totiž stálé bydlení. Více náměstek primátorky Brna Robert Kendl (ODS):
„Šlo o jejich svobodné rozhodnutí nevyužít možnosti ubytování, čímž ale přišli o nárok na jakékoliv dávky. Snažíme se stále dokola ukrajinským Romům vysvětlovat, že nárok na dávku nemají a bylo by dobré, aby odjeli pryč.”
Čtěte také
A pokračuje Tomáš Ščuka:
„Romské běžence posílali do detenčního zařízení ve Vyšních Lhotách. Představte si, že utíkáte před válkou a příjíždíte na místo, kde jsou vysoké ploty a ostnaté dráty, někam, kde jsou lidé stejného původu jako vy. To vzbuzuje jisté obavy.”
S Tomášem Ščukou souhlasí i Jana Hamrová z iniciativy Brno tým, které se rovněž snaží za romskými uprchlíky pravidelně docházet a pomáhat jim:
„Chodí sem zhruba obden, podle dohody s děvčaty z Iniciativy Grand. Jidlo dostávají bohužel jednou denně, což prostě nestačí. Děti pak běhají po městě a žebrají jídlo. Nefunguje tady nic, dneska jsem se dozvěděli, že už není ani voda.”
Provizorní stanové městečko by podle zástupců Brna mělo fungovat ještě měsíc.
Související
-
Praha dnes opět otevřela centrum pro ukrajinské uprchlíky ve Vysočanech
Pražský magistrát dnes znovu otevřel krajské centrum pro uprchlíky z Ukrajiny ve Vysočanech, které uzavřel v polovině června kvůli velkému množství běženců v hlavním městě.
-
Stanové městečko v pražských Malešicích nabízí místo až pro 150 uprchlíků z Ukrajiny
V Malešicích vzniklo stanové městečko pro uprchlíky z Ukrajiny. Určeno je pro lidi, kteří nemají nárok na dočasnou ochranu v ČR a zdržovali by se na Hlavním nádraží.
-
Rakušan: Uprchlíci český sociální systém nezneužívají. Až 77.000 Ukrajinců si v ČR našlo práci
Skoro 77.000 Ukrajinců, kteří museli do Česka uprchnout před ruskou invazí, si již našlo práci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.