Pyrura zelenolící – neúnavný kamarád se smyslem pro mazlení

Když ho nechcete pustit z klece, dožaduje se toho máváním křídel a samozřejmě křikem. Aleš Hořčica z Třince má doma jeden chovný pár pyrurů a jejich mladé hned po narození hladí, tulí, povídá si s nimi  a zvyká na lidskou přítomnost. Doslova je vymazluje, než se dostanou k novým majitelům. Kdybyste mu ale řekli, že jeho mláďátko chcete do voliéry mezi jiné papoušky, na chov,  pak vám ho nejspíše neprodá. Je to jako s majiteli psů. Když k nim přijedete pro štěně a oni z vás zacítí něco nedobrého, třeba že chcete jejich svěřence jenom do množírny, tak se s vámi přestanou bavit a vykážou vás ze svého domu.

Mláďata pyrury zelenolícího|foto:Aleš Hořčica

Aleš Hořčica začínal s andulkami, ale pak propadl na celé čáře pyrurům. Doma má jeden chovný pár a hlavně ročního pyruráka Čimču, který umí zdravit, zná jména členů rodiny, peskuje všechny výkřiky: „Ty ty ty!“ a po psovi si zvykl křičet: „Místo!“.

Čím takového pyruráka živit? Informací na internetu je plno od různých zkušených chovatelů. Aleš Hořčica říká, že základní vhodné krmivo je směs pro střední papoušky, a když mu dáte zeleninu, třeba mrkev nebo papriku a salát, nebo sladké ovoce, třeba jablíčko, pak to má jako zákusek. Nepohrdne pampeliškami, větévkami z ovocných stromů a spoustou dalších dobrot, jako jsou šípky nebo hloh.

Pyrura zelenolící vyžaduje pozornost a rád se mazlí|foto:Artur Kubica,Český rozhlas

Co má nejraději, tak to jsou medové tyčinky se semínky. Dají se koupit ve specializovaných chovatelských obchodech. Med je něco, co takový papoušek doslova miluje. Jako každý papoušek má rád slunečnicová semínka, protože se jejich rozlouskáváním moc nenadře a objeví tam mnohonásobně větší semínko než třeba při rozlouskávání prosa. Každopádně z tučných semínek bude u vás doma jednou bydlet pěkně vypasený ptáček, a proto chovatelé takovou potravu moc často nedoporučují.