Ptáky ke krmítku přiláká slunečnice, jablka i tuková směs
Ptáky na krmítku přikrmujeme přibližně od listopadu do března. Množství potravy přizpůsobujeme aktuálnímu počasí. Více krmiva podáváme za mrazů a vysoké sněhové pokrývky. Krmítko umístíme alespoň 1 a půl metru nad zemí, ideálně na závětrné a nerušené místo. Blízkost keřů, kde se ptáci mohou schovat třeba před dravci, je také dobrá.
Potrava musí být vždy chráněna před sněhem a deštěm. Krmení pravidelně doplňujeme a krmítko čistíme od trusu a slupek. Do krmítka sypeme slunečnici, oves, proso, pšenici a další obiloviny či luštěniny. Kosy a drozdy potěší pár jablek či jeřabin, strakapoudy, brhlíky a sýkory tuková směs.
Nikdy nekrmíme plesnivým či jinak zkaženým krmivem, ptákům nedáváme kořeněné, solené, uzené či přepálené kuchyňské zbytky. Vhodné potraviny z naší kuchyně jsou například neslaná vařená rýže a brambory, strouhaná mrkev, vločky, syrové maso nebo lůj. Čím rozmanitější potravu v krmítku nabídneme, tím více druhů pozorujeme.
Nezapomínejme na pítko. I v zimě ptáci potřebují vodu. A krmení nemusíme jen sypat do krmítka – můžeme jej přímo zavěsit na stromy či keře. Zábavné, hlavně pro děti, je zhotovení závěsného tukového krmítka svépomocí. Návod na jeho vytvoření uslyšíte v reportáži.
Nezapomeňte potravu pravidelně doplňovat, aby bylo na vašem krmítku hodně živo. Akce Krmítka, kterou organizuje Česká společnost ornitologická, ukázala, že průměrně během hodiny ke krmítku přiletí 32 ptáků, v šesti druzích. Z výsledků vyplývá, že na krmítka nejčastěji usedají sýkory koňadry, vrabci, ti polní i domácí, sýkory modřinky nebo kos černý. Pořadí druhů si můžete prohlédnout zde a k příštímu sčítání se můžete přidat i vy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
