Pravoslavní křesťané slaví Velikonoce

03565407.jpeg
03565407.jpeg
0:00
/
0:00

V těchto dnech slaví Velikonoce pravoslavní křesťané. Dnes je Velká sobota, která je zasvěcena vzpomínání na Kristovo přebývání v hrobě a na jeho sestoupení do pekel. O půlnoci ze soboty na neděli Paschy pakzačne oslava vzkříšení Páně.

Oslava vzkříšení Páně začíná trojnásobným slavnostním průvodem kolem pravoslavného chrámu, při kterém věřící nesou procesní kříž, korouhve, evangeliář, svíce a ikony, a zpívají radostnou píseň. Co následuje, popisuje rumunský knězAndrei Ioan Danciu z chrámu svatého Michala v pražské Kinského zahradě.

„To se slouží před kostelem, dveře kostela jsou zavřené, v kostele zůstává jen jeden člověk a lidé venku s knězem obcházejí kostel a zpívají, čte se evangelium a na konci kněz tluče do dveří. Ty dveře a ten chrám pro nás znamenají Boží království, ráj. Kněz volá: Otevřete dveře, aby mohl vejít věčný král. A člověk, který zůstal v kostele, se ptá: Kdo je ten věčný král? A kněz odpovídá, že to je Ježíš Kristus, který vstal z mrtvých. Když lidé vcházejí zpět do chrámu, symbolizuje to, že lidstvo se dostane zpět do království Božího.“

Noční bohoslužba může být velmi dlouhá.

„Může trvat i tři hodiny. Když se slouží jitřní, to může trvat hodinu a půl, další hodinu a půl trvá liturgie a úplně na konci všeho se žehnají pokrmy. Lidé potom odcházejí domů, aby se dál radovali až do rána.“

V některých chrámech se slaví pouze noční bohoslužba, ale je možné ji rozdělit do dvou částí, z nichž druhá je v neděli dopoledne, aby se jí mohli zúčastnit i děti a lidé, kteří bydlí daleko.

„My tady slavíme tu první část, tu jitřní, o půlnoci. A potom dopoledne slavíme liturgii, protože máme takový zvyk, že po liturgii zůstáváme v chrámu nebo vedle něj a máme společný velikonoční oběd. Tomu se říká agapa, což v řečtině znamená bratrská láska, že to slavíme spolu.“

Při paschální jitřní se mnohokrát zpívá kánon svatého Jana Damašského, který opěvuje vzkříšení.

Kristus vstal z mrtvých,
smrtí smrt překonal
a jsoucím ve hrobech
život daroval.

Po skončení paschální jitřní se světí pokrmy, které do chrámu přinesli věřící.

„My jsme farnost pro rumunsky mluvící. A v Rumunsku se vždy světí koláč s rozinkami nebo s ořechy, a potom kulatý chléb se sýrem, tomu říkáme pascha. Jsou obarvená vajíčka – hlavně červená vajíčka, sýr, maso v různých úpravách – záleží, co komu chutná.“

Jaké pokrmy se světí v českých chrámech, říká emeritní metropolita Kryštof.

„Kulič je vlastně náš český bochánek. A pascha je tvaroh s vajíčkem. Během postu se nejí ani vajíčka, ani mléčné výrobky, takže je to takový malý začátek toho navracení se k té naší obyčejné lidské stravě.“

K velikonočním vajíčkům se váže zajímavý zvyk.

„Jeden pravoslavný drží vejce a druhý pravoslavný do něj svým vajíčkem udeří a řekne: Vstal z mrtvých Kristus. A ten druhý mu odpovídá: Vpravdě vstal z mrtvých.“

A jak dodává otec Andrei Danciu, velikonoční období trvá čtyřicet dnů do Nanebevstoupení Páně.

„Nejdůležitější je ten první týden po Velikonocích, protože každá liturgie začíná tak, jako když se sloužila ta velikonoční liturgie, není žádný rozdíl. Na začátku se několikrát zpívá Vstal z mrtvých Kristus a jsou tam ty vělikonoční zpěvy, jako v tom prvním dnu. A je to nepřetržitá radost.“

Po celé velikonoční období se pravoslavní věřící navzájem zdraví slovy: „Kristus vstal z mrtvých“, na což odpovídají „Vpravdě vstal z mrtvých“.