Ponožky a rukavice. Tak lékaři mluví o nemoci, která se projeví na okrajových částech těla
Polyneuropatie jsou postižení periferních nervů. Lékaři o nich pro představu mluví jako o „ponožkách a rukavicích“. Projevují se totiž právě v okrajových částech těla. A to buď nižší citlivostí (mravenčením, brněním, nedostatečným vnímáním dotyku), anebo naopak zvýšenou citlivostí nervů (bolesti, křeče, přecitlivělost na dotyk).
Může docházet i ke změnám hybnosti. Ve vážných případech je postižen centrální nervový systém. Polyneuropatie mohou vést k amputaci dolní končetiny (v souvislosti s cukrovkou), vzácněji k hluchotě (v souvislosti s meningitidou po prodělané klíšťovce, příušnicích apod.) nebo k „němému“, tedy bezbolestnému infarktu atd. Většinou ale zůstává u „ponožek a rukavic“.
Kde se onemocnění polyneuropatií bere, na to jsme se zeptali píseckého neurologa Tomáše Váněho:
„Pokud člověk sklon k polyneuropatiím nezdědí, může (a nemusí) je získat. Nárůst výskytu onemocnění sledujeme po padesátém roce věku a souvisí s civilizačními chorobami, jako jsou cukrovka nebo poruchy funkce štítné žlázy a jiná autoimunitní onemocnění, dále s konzumací alkoholu, s kouřením, s nezdravým životním stylem,“ vysvětluje.
Dodává, že polyneuropatie může následovat jako komplikace i po některém virovém či bakteriálním onemocnění, může vzniknout jako nežádoucí účinek podávání některých léků (např. na vyrovnání srdeční arytmie) a vyskytuje se i u lidí, kteří dlouhodobě přicházeli do styku s toxickými látkami (alkoholici, ale i pracovníci chemického průmyslu, zemědělci v kontaktu herbicidy).
Jak se to stane, že periferní nervy přestanou plnit svou funkci?
„Nerv si můžeme představit jako drátek obalený bužírkou. Buďto může onemocnět axon - jádro nervu, to je ten drátek, anebo jeho obal - myelinová pochva. V obou případech může dojít k výše popsaným příznakům: buďto k částečnému znecitlivění zejména končetin, anebo k bolestivé reakci na dotyk, k vnímání něčeho, co není a tak dále. K poruchám citlivosti dochází na dlouhých nervech, nejprve na nejvzdálenějších částech, v průběhu onemocnění se změny citlivosti stěhují blíž k centru.“
Jak se polyneuropatie léčí?
„Máme k dispozici moderní léky, kterými umíme pacienty zbavit bolestí a nepříjemných pocitů. Zároveň je dobré léčit i příčinu, ponejvíce jde o diabetes. Obě tyto léčby by tedy měly jít ruku v ruce. Polyneuropatické příznaky mohou vzniknout například i při tlaku na nervy kolem páteře, při poškození ploténky a podobně, pak i tady je dobré léčit příčinu. Pokud zablokované místo uvolníme, může to pro pacienta znamenat i úlevu od polyneuropatických příznaků.“
Jak je to s polyneuropatickými následky příušnic?
„Vznik polyneuropatie u příušnic není typický, je spíš výjimečnou komplikací. Paramyxovirus (virus příušnic) se rád nechává přitahovat dvěma tkáněmi: jsou to žlázy a nervy. V deseti až patnácti procentech vzniká meningitida čili zánět mozkových blan, který ve většině případů má velmi lehký průběh. Jenom u malého počtu pacientů se vyvine meningoencefalitida, tedy zánět v mozku, kde už mohou být poruchy vědomí, křeče. Právě v těchto případech může být trvalým následkem jednostranná hluchota, tedy hluchota na jedno ucho. Ale za 25 let své praxe jsem se s tím nesetkal.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor


Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...