Ponožky a rukavice. Tak lékaři mluví o nemoci, která se projeví na okrajových částech těla

13. květen 2016

Polyneuropatie jsou postižení periferních nervů. Lékaři o nich pro představu mluví jako o „ponožkách a rukavicích“. Projevují se totiž právě v okrajových částech těla. A to buď nižší citlivostí (mravenčením, brněním, nedostatečným vnímáním dotyku), anebo naopak zvýšenou citlivostí nervů (bolesti, křeče, přecitlivělost na dotyk).

Může docházet i ke změnám hybnosti. Ve vážných případech je postižen centrální nervový systém. Polyneuropatie mohou vést k amputaci dolní končetiny (v souvislosti s cukrovkou), vzácněji k hluchotě (v souvislosti s meningitidou po prodělané klíšťovce, příušnicích apod.) nebo k „němému“, tedy bezbolestnému infarktu atd. Většinou ale zůstává u „ponožek a rukavic“.

Kde se onemocnění polyneuropatií bere, na to jsme se zeptali píseckého neurologa Tomáše Váněho:
„Pokud člověk sklon k polyneuropatiím nezdědí, může (a nemusí) je získat. Nárůst výskytu onemocnění sledujeme po padesátém roce věku a souvisí s civilizačními chorobami, jako jsou cukrovka nebo poruchy funkce štítné žlázy a jiná autoimunitní onemocnění, dále s konzumací alkoholu, s kouřením, s nezdravým životním stylem,“ vysvětluje.

Dodává, že polyneuropatie může následovat jako komplikace i po některém virovém či bakteriálním onemocnění, může vzniknout jako nežádoucí účinek podávání některých léků (např. na vyrovnání srdeční arytmie) a vyskytuje se i u lidí, kteří dlouhodobě přicházeli do styku s toxickými látkami (alkoholici, ale i pracovníci chemického průmyslu, zemědělci v kontaktu herbicidy).

Jak se to stane, že periferní nervy přestanou plnit svou funkci?
„Nerv si můžeme představit jako drátek obalený bužírkou. Buďto může onemocnět axon - jádro nervu, to je ten drátek, anebo jeho obal - myelinová pochva. V obou případech může dojít k výše popsaným příznakům: buďto k částečnému znecitlivění zejména končetin, anebo k bolestivé reakci na dotyk, k vnímání něčeho, co není a tak dále. K poruchám citlivosti dochází na dlouhých nervech, nejprve na nejvzdálenějších částech, v průběhu onemocnění se změny citlivosti stěhují blíž k centru.“

Jak se polyneuropatie léčí?
„Máme k dispozici moderní léky, kterými umíme pacienty zbavit bolestí a nepříjemných pocitů. Zároveň je dobré léčit i příčinu, ponejvíce jde o diabetes. Obě tyto léčby by tedy měly jít ruku v ruce. Polyneuropatické příznaky mohou vzniknout například i při tlaku na nervy kolem páteře, při poškození ploténky a podobně, pak i tady je dobré léčit příčinu. Pokud zablokované místo uvolníme, může to pro pacienta znamenat i úlevu od polyneuropatických příznaků.“

Jak je to s polyneuropatickými následky příušnic?
„Vznik polyneuropatie u příušnic není typický, je spíš výjimečnou komplikací. Paramyxovirus (virus příušnic) se rád nechává přitahovat dvěma tkáněmi: jsou to žlázy a nervy. V deseti až patnácti procentech vzniká meningitida čili zánět mozkových blan, který ve většině případů má velmi lehký průběh. Jenom u malého počtu pacientů se vyvine meningoencefalitida, tedy zánět v mozku, kde už mohou být poruchy vědomí, křeče. Právě v těchto případech může být trvalým následkem jednostranná hluchota, tedy hluchota na jedno ucho. Ale za 25 let své praxe jsem se s tím nesetkal.“

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.