Polomy na Táborsku neovlivní trh se dřevem

Podle odhadu pracovníků Lesů České republiky je to relativně málo na to, aby označili letošní polomy za významné. Šumavě se zatím větší polomy vyhnuly, takže nuceně těženého dřeva teď není v jižních Čechách tolik, aby výrazněji rozhýbalo trh a ovlivnilo ceny. Vyplývá to z ankety ČTK. Největší škodu napáchal vítr v oblasti mezi Planou nad Lužnicí a Chýnovem na Táborsku. Obchodní ředitel akciové společnosti Lesy Tábor Jan Vyhlídka ČTK řekl, že firma je schopná tyto polomy zlikvidovat maximálně do konce září. Odhadl, že ve výsledku dosáhne množství poničeného dřeva v oblasti až 7000 metrů krychlových. Ředitel Krajské inspekce Lesů ČR Karel Trůbl upřesnil, že táborská lesní správa běžně vytěží 80.000 metrů krychlových ročně. "To dřevo nachází své odběratele zcela běžně. Poměrně slušně se dá prodat," řekl ČTK Trůbl s tím, že s nižší kvalitou polomového dřeva klesá také cena. Zatímco za metr krychlový zdravého smrkového dřeva zaplatí kupující 750 až 800 korun, u dřevní hmoty z polomů klesá cena na 450 korun.

Polom, který lesníci považují za skutečně významný a poruší pracovní systém lesní správy, poničí přinejmenším 30 procent objemu v lesní správě - na Táborsku by tedy podle Trůbla musel vítr pokácet na 30.000 metrů krychlových dřeva. Táborská firma kvůli zpracování polomového dřeva zastavila úmyslné těžby, navíc má stále dost práce se zpracováním dřeva zasaženého kůrovcem, který se na Táborsku a Písecku objevil před dvěma lety. Kvalita dřeva z polomů je podle Vyhlídky horší, zhruba ze 40 procent je zlámané, velkou část tvoří třísky a štěpiny, takže využití na řezivo je omezené. S prodejem je proto podle obchodního ředitele trochu problém, ale v tomto rozsahu polomů není nijak závažný.

Dřevo z polomů je třeba zužitkovat co nejdřív, protože rychle ztrácí kvalitu. "Neradi ho nakupujeme, pokud ano, pak musí být co nejčerstvější," řekl ČTK referent nákupu Jihočeských dřevařských závodů v Soběslavi Jiří Janota. Méně kvalitní dřevo firma využívá hlavně na stavební řezivo, zvýšení nabídky kvůli polomům zatím nepocítila, protože je v dřevařských závodech dovolená. Polomy však podle Janoty nebyly tak velké, aby zahýbaly s cenami. Výraznější nabídku či změnu cen kvůli polomům nezaznamenala ani Kasalova pila v Jindřichově Hradci. "Stává se, že nám někdo z lesů volá, že potřebuje odebrat dřevo kvůli polomům. Nyní se to ale nestalo," řekl ČTK ředitel Bohumír Kubíček. Většinu produkce této společnosti tvoří truhlářská výroba, například dveře nebo okna. "Když je čerstvý polom, nebráníme se, ale radši nakupujeme dražší a lepší hmotu," dodal Kubíček.

Společnost JIP - Jihočeské papírny Větřní kvůli výrobním technologiím dřevo z polomů využívat nemůže. Vysoké nároky na kvalitu dřeva vyžadují zdravý, opracovaný materiál, který není napadený hmyzem. Dřevo také smí být maximálně 14 dní staré, uvedl vedoucí přípravy dřeva Petr Picek.

Každoroční běžné polomy zasáhnou zhruba deset procent lesů. "Vítr dělá vlastně v lese selekci, a ty nezdravé stromy padají a jsou polomem poškozeny. Většinou jsou shnilé či napadené václavkami," poznamenal Trůbl. I kdyby podle něj lesáci poničené stromy běžně těžili bez závislosti na polomech, získali by za ně méně peněz než za zdravé dřevo.