Pod Vysokým Mýtem je tajemný podzemní labyrint. Z jeho rozsáhlých prostor zůstala jen malá část

Podzemí pod budovou staré radnice a soudu vede hluboko
Podzemí pod budovou staré radnice a soudu vede hluboko

O tom, že se pod Vysokým Mýtem nachází labyrint podzemních chodeb, mluví řada pověstí. A že na nich bude něco pravdy, se přesvědčili lidé jak v minulosti, kdy se prý na náměstí propadl vůz s koňmi, tak v současnosti. Stačí vstoupit do některého ze sklepení v centru města. To totiž ještě zdaleka nevydalo všechna svá tajemství.

Vysokomýtské podzemí vznikalo od nejstarších dob města. Možná i o něco dříve, než Vysoké Mýto v roce 1262 založil Přemysl Otakar II. jako důležité obchodní středisko na hlavní spojnici Čech a Moravy. Tehdy se spolu se stavbou městských domů hloubilo i podzemí pod městem. A to nejen jako tajné úkryty před možnými útočníky, ale také z ryze praktických účelů. Ke skladování potravin, vína, piva nebo jako cesta k podzemním zdrojům pitné vody.

Jak ale podzemí pod Vysokým Mýtem skutečně vypadá, to si nedovolí říct ani největší odborníci. Mimo jiné i proto, že dochované sklepy často vůbec neodpovídají parcelám nynějších domů. Domy se sice v průběhu let bouraly a stavěly jinak, ale pro podzemní prostory platila úplně jiná pravidla. A tak například po středověkých domcích, které stávaly ve středu dnes jednoho z největších náměstí v České republice, už není ani památky, zatímco jejich podzemí zůstalo. Svědčí o tom jak v dávnější, tak i v novodobější historii příběhy, kdy se dlažba v centru města propadla.

Tajemství pod štěrkem a betonem

Do podzemí Vysokého Mýta se dnes dá dostat v podstatě asi z každého domu v historické části města. A že nejde jen o nějaký obyčejný sklep, je zřejmé. Jsou v něm totiž zazděné průchody nejen do šířky, ale i do hloubky. Je tedy evidentní, že podzemí pod Vysokým Mýtem má několik pater. Bohužel se ale do jeho dalších prostor už dnes není možné dostat.

Když totiž v 60. letech začali odborníci s průzkumem tajných chodeb pod městem, možná i se záměrem zpřístupnit je veřejnosti, zjistili, že je v nich velice špatná statika. Rozhodli se proto pro zásadní krok. Nechali jen malou část sklepení a zbytek zasypali štěrkem a zalili betonem. A tak se nabízí i otázka: šlo skutečně o statiku, nebo byl důvod jiný? Třeba nějaké velké tajemství, o kterém se nikdo nesměl dozvědět, něco, čeho se bývalá vládnoucí garnitura v našich zemích obávala? Kdo ví …