Po padesáti letech se do jezera Laka v Národním parku Šumava samovolně vrátili pstruzi

12. listopad 2020 15:45
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Na protější jezerní stěně býval elektrický ohradník coby součást železné opony

Prostředí v jezeře v minulém století zničily kyselé deště. Návrat pstruhů je důkazem toho, že se kvalita vody zlepšila. Zjistili to jihočeští vědci.

Hyrobiolog Petr Blabolil z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích odebral vzorky malých kousků ploutví z osmi pstruhů, které odchytil v říjnu na šumavském jezeře Laka.

„Jedná se o pstruhy, kteří byli chyceni v přítoku do jezera a jednalo se o jednu dospělou samici, čtyři dospělé samce a tři letošní jedince,“ popisuje Petr Blabolil. To, že se pstruzi znovu objevili po padesáti letech v jezeře Laka, ovlivnilo několik faktorů.

„Prostředí se zlepšilo díky omezení průmyslu a zdokonalení technologií, díky kterým se lépe čistí odpady, zejména kouřové zplodiny, které se v minulých letech dostávaly do ovzduší a se srážkami do jezera a způsobily jeho nízké ph, tedy kyselost,“ říká Petr Blabolil s tím, že k tomu přispěla i činnost bobra, který si vytvořil v tělese hráze jezera svůj hrad. Tím zamezil přítoku do jezera, to zvýšilo svoji hladiny. Díky tomu se vytvořily boční přelivy, které pstruhům slouží pravděpodobně právě pstruhům k úspěšné migraci do jezera.

Vědci se nyní snaží získat co nejvíce informací o pstruzích z jezera. Pomohou k tomu například šupiny z těchto pstruhů.

„Když se podíváme na tu šupinu, můžeme tam vidět anuly, což jsou roční přírůstky srovnatelné s letokruhy na pařezu. A díky tomu jsme schopni určit, jak stará byla ta ryba,“ vysvětlila hydrobioložka Kateřina Soukalová.

Zásadní roli ve výzkumu ale bude hrát genetika.

Celou reportáž Jitky Cibulové Vokaté si můžete poslechnout online a nebo si ji stáhněte do svých mobilů a počítačů k pozdějšímu poslechu.

Spustit audio