O peníze na Jordán Tábor požádá EU

Město již požádalo o příspěvek z evropského operačního programu Infrastruktura, který by mohl pokrýt až 80 procent nákladů. Podle starosty Františka Dědiče (ODS) by bez finanční podpory nebylo možné tuto akci hradit z vlastních prostředků. Náklady úpravy totiž představují částku, kterou město proinvestuje za dva roky.

"Jordán nemá spodní výpusť, není tedy možné ho zcela vypustit a dochází k zabahňování a zanášení a snižuje se jeho retenční schopnost. V souvislosti s tím, že obnova retenční schopnosti krajiny jako prevence povodní je jedním z titulů umožňující získání evropských peněz, vidíme naději v tomto postupu," vysvětlil starosta. Pokud bude radnice v získání podpory úspěšná, během roku by mohly začít práce, které by zřejmě trvaly více než rok. "Zavázali jsme se, že v případě získání 80 procent dotace zbytek uhradíme. Byli bychom však rádi, kdyby se na tom finančně podílel i stát a případně také Jihočeský kraj," připomněl Dědič. Vypuštění Jordánu před budováním výpustě by však mělo podle ochránců přírody předcházet postavení hrázky, která by zaplavené území zmenšila z 50 hektarů asi na desetinu. Ta by se na nezbytnou dobu stala jakýmsi přístřeším na přežití chráněných druhů živočichů, například mníka jednovousého či škeble rybniční. Současně se stavbou výpustě bude nutné nádrž částečně odbahnit. Celkové odbahnění je podle Dědiče daleko složitější. Jednak by přišlo na více než 100 milionů korun a také nejsou vyřešeny pozemkové vztahy ohledně vyvezení asi 420.000 metrů krychlových bahna.

Padesátihektarová údolní přehradní nádrž Jordán, vybudovaná v roce 1492, je nejen známou dominantou Tábora, ale také technickou památkou. Podle dobových dokumentů nebyla od roku 1830 ani zcela vypuštěna, ani lovena.