Neberte zbytečně mnoho antibiotik, přestanou účinkovat a hrozbou se stanou i banální nemoci

18. listopad 2015
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Čeští vědci přišli na to, jak vyrobit silnější antibiotika.

Na středu 18. listopadu připadá Evropský antibiotický den. Celosvětově totiž narůstá odolnost bakterií k těmto lékům, a proto Světová zdravotnická organizace apeluje na to, abychom s tím začali něco dělat. Přestože si připomínáme „antibiotický den“, měl by se spíše nazývat „anti-antibiotický“, protože s antibiotiky je nutno šetřit, aby zůstala účinná.

„Někdy nepodat antibiotika znamená pro pacienta větší profit, než mu je podat se všemi důsledky,“ říká mikrobioložka Magdalena Horníková, vedoucí antibiotického střediska Nemocnice České Budějovice.

Nicméně antibiotika si svoje místo na slunci zaslouží. Zachránila mnoho lidských životů. Dokáží totiž narušit buněčnou stěnu bakterie, která pak hyne. Dále antibiotikum umí zasáhnout do výroby bílkovin, které si bakterie buduje jako své základní stavební kameny. „Na to pak navazuje imunitní aparát každého pacienta. A podle individuální imunity se odvíjí množství antibiotik, která nám pro potlačení nemoci stačí,“ vysvětluje lékařka.

Jsou zde ovšem dva problémy - bakterie se s antibiotickými látkami setkávaly už v bylinných lécích našich předků před staletími a stihly se jim přizpůsobit a nadužíváním antibiotik v 80. letech se mezi lidmi rozšířily rezistentní kmeny bakterií.

Na mapě Evropy jsou proto už země, kde je schopnost bakterií odolávat některým antibiotikům už více než padesátiprocentní. „Jde zejména o jižní státy a navštívíme-li tam například nemocniční zařízení, můžeme se tam takovými bakteriemi nakazit a jako přenašeč je zavléci k nám. Přenosným médiem jsou také migranti,“ uvedla Magdalena Horníková v pořadu.

Každý by měl dbát na to, aby antibiotika nenadužíval a sám tak k rezistenci bakterií nepřispíval. „To znamená nežádat antibiotika na banální chřipku a už vůbec ne na virózu, na kterou nemohou ze své podstaty protibakteriálního léku účinkovat,“ objasňuje mikrobioložka.

Dále bychom je měli brát zodpovědně, v určených intervalech a dokončovat léčbu. Nepoužitá antibiotika vracet do lékárny, v žádném případě si je neordinovat sami. Čím více jich totiž budeme brát, tím spíše si na ně naše nemoci zvyknou.

Kvůli odolnosti bakterií už se tedy může stát, že nás skolí zápal plic, močová infekce. Nejhorší jsou septické stavy – lidově se jim říká otrava krve. „Velice těžko léčitelné jsou často i kožní defekty, protože mnohdy je jediným antibiotikem, které zabírá, poměrně starý přípravek s názvem colistin. To je antibiotikum, které má nežádoucí toxické účinky a navíc také začíná selhávat. Už se dostáváme do obávané éry poantibiotické. To znamená, že antibiotika by nám v budoucnu mohla selhat i u banálních nemocí,“ varuje lékařka Magdalena Horníková, která předepisování antibiotik v českobudějovické nemocnici hlídá.

Nejohroženějšími skupinami jsou dnes starší lidé se závažným onemocněním, často nádorovým, kteří jsou zároveň hospitalizováni s dalšími zdravotními komplikacemi. Ti se multirezistentními kmeny bakterií – tedy odolnými vůči širokému spektru antibiotik - mohou nakazit plicní ventilací, močovým katetrem nebo skrze proleženiny. A vzhledem ke svému špatnému stavu a celkovému oslabení mohou infekci i podlehnout.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová