Naučná stezka do Foglarovy Sluneční zátoky je plná tábornických úkolů. Nechybí šifry ani Kimova hra
Na okraji Ledče nad Sázavou na Vysočině začíná naučná stezka s názvem: S Jestřábem a hochy od Bobří řeky do Sluneční zátoky. Právě tam totiž jezdil v letech 1925 až 1945 Jaroslav Foglar se svou pražskou Dvojkou na tábory. Stezka je dlouhá jen jeden a půl kilometru, ale je plná zajímavých informací a také zábavy. Užijí si na ní děti i dospělí.
Zastavení naučné stezky jsou rozmístěná po trase, kterou chodili Foglarovi táborníci z Ledče od vlaku ke Sluneční zátoce. I dnes vede čistou přírodou proti proudu řeky Sázavy. A přestože je stezka dlouhá jen půl druhého kilometru, je třeba počítat s tím, že plnění třinácti úkolů zabere nějaký čas. „Jsou to splnitelné úkoly. Každý úkol má nějaká kritéria, aby to zaujalo děti i dospělé,“ říká místostarosta Ledče nad Sázavou Michal Simandl.
Každé zastavení naučné stezky je také věnované jednomu z táborů Jaroslava Foglara. „Každý se jmenoval jinak, podle toho, co na tom táboře nejvíc dělali, nebo co je tam oslovilo,“ vysvětluje Michal Simandl. A úkoly jsou opravdu různé. „Tady spočívá v tom, že si máme vzít deset kamínků. Smyslem je vyhodit kamínek a chytit ho do ruky,“ popisuje jeden z úkolů Michal Simandl. Na dalších zastaveních jsou úkoly zaměřené například na znalost přírody, obratnost nebo vytrvalost.
Nikdo nikoho na místě nekontroluje, vše je založené na důvěře. „Zrovna tak, jak Jaroslav Foglar se svými dětmi ctil fair play,“ dodává Jakub Vacátko z ledečské radnice. Výsledky si každý zapisuje sám. Je také možné využít aplikaci, kterou si může každý načíst pomocí QR kódu na prvním zastavení. Po odeslání vyplněného formuláře přijde soutěžícímu certifikát. Stezka má tu výhodu, že se na ní člověk může zdokonalovat. Vyzývá k opakování a zlepšování.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
