Na zámku Velké Březno vystavují stříbrnou vázu a svícen. Hrabě Chotek je dostal k odchodu do důchodu
Kolo, které se příliš rychle točí…takhle nejvyšší rakouský kancléř kníže Metternich označil hraběte Karla Chotka, nejvyššího purkrabí Českého království. A musíme dodat, že ho neměl rád, považoval ho za příliš pokrokového a liberálního. Nicméně to označení sedělo – jednak obsahovalo narážku na rodový erb, kde je skutečně půl kola s loukotěmi a jednak Karel Chotek během pouhých 16 let ve funkci dokázal opravdu rychle měnit Prahu i celé Čechy. K lepšímu.
Pražští měšťané se s hrabětem Chotkem rozloučili nádhernou stříbrnou vázou s řadou alegorií, které připomínají jeho dílo. Česká šlechta přidala snad ještě nádhernější stříbrný svícen, opět s řadou alegorických figur. Ale jak říká kastelán zámku Velké Březno Miloš Musil, ta váza byla darována z vděku a lásky, ten svícen jen z povinnosti. Však se také Karel Chotek nechal vymalovat právě jen s tou vázou, nikoli se svícnem. Dokonce zástupci šlechty Chotkovi svícen ani nepředali, ale nechali ho poslat vlakem právě do Velkého Března, kde bývalý purkrabí žil a dožil.
Dodnes se můžeme v Praze projít Chotkovými sady nebo projet serpentinami Chotkovy ulice. Ostatně Chotkovu ulici najdeme také ve Veltrusích, v části Ústí nad Labem – ve Svádově a v Pardubicích. Purkrabí Karel Chotek má mimořádnou zásluhu na proměně Prahy – inicioval modernizaci vodovodu i kanalizace, zavedl veřejné osvětlení, nechal vydláždit řadu vozovek i chodníky a dokonce se zasadil o to, aby domy byly opatřeny okapy – což byla luxusní novinka, kterou do té doby měly jenom luxusní čtvrtě Paříže nebo Vídně.
Díky němu získala Praha nový most – řetězový most císaře Františka. Další mosty vznikly v Žatci, Lokti, Jaroměři a ve Strakonicích. Chotek dbal na výstavbu nových silnic – za jeho působení se silniční síť rozrostla na šestinásobek. Měl podíl na přípravě stavby železnice, zahájil paroplavbu na Labi a Vltavě, pečoval o zvelebení lázeňských měst, zavedl průmyslové výstavy.
Na svou dobu měl i silné sociální cítění – vznikla síť dětských domovů i útulků pro staré a postižené lidi. A významnou roli sehrál i při založení Matice české v roce 1831, která měla za úkol ochránit a kultivovat český jazyk. Jeden z nejvýznamnějších obrozenců František Palacký doslova píše: „ … to jsou výsledky neúnavné podnikavosti, s jakou nejvyšší purkrabí rozhojňuje blahobyt země a hlavního města…“
Na zámku Velké Březno můžete obdivovat (krom jiného) jak zmíněnou vázu a svícen, tak se sklonit před památkou mimořádně schopného člověka, z jehož práce a nápadů těžíme dodnes.
Víc informací včetně otevíracích hodin, dopravní dostupnosti, termínů speciálních akcí a vstupného najdete na webu NPÚ na https://www.zamek-vbrezno.cz/cs
Spolupořadatel
