Místo anglického trávníku rozkvetlá louka? Inspiraci hledejte za plotem

24. duben 2025

Zahrádkářské trendy se mění. Lidé chtějí místo anglického trávníku rozkvetlou louku. Už si nechtějí stěhovat na venkov svou městskou zahradu.

„Je to tak. Lidé už nechtějí vozit do vesnice město a mám několik zákazníků, kteří si koupili starou zahradu se starým a vzrostlým sadem, který chtějí udržet, nikoliv vykácet a nasadit túje,“ popisuje přání svých zákazníků zahradník Jaroslav Vintera a pokračuje:

„Naším úkolem je zmladit tento sad, ostříhat a dosadit. Kromě toho obnovujeme i květnaté louky, aby sad vypadal jako za našich babiček. Ale pozor, nesekáním z trávníku květnatou louku neuděláte.“

Redaktorka Jitka Slezáková a zahradník Jaroslav Vintera z Mravína, který je jedním z největších šlechtitelů denivek u nás. Věnuje se i obnově starých zahrad a sadů

Květnatá louka nevznikne, když přestanete sekat trávu

Moderní je podle Jaroslava Vintery nesekat, ale tím se z trávníku pohledná květnatá louka nevytvoří. Když se jedná o běžnou zahradu i s plevelem, stačí jen pozemek dosít směsí semínek, která ale musí s místním prostředím korespondovat. Bohužel podle Jaroslava Vintery osiva nebývají z původní lokality, často se vozí ze zahraničí.

V centru Jičína se za pár týdnů objeví takzvaná květnatá louka (ilustrační foto)

„Kopretina, která vám roste na mezi za zahradou, vypadá úplně jinak, než tak, která vám vykvete ze zakoupených semínek. Lepší je nekupovat tohle osivo, jít na louku za domem v době, kdy osivo začíná dozrávat. Louku pokosíme, čerstvě pokosenou trávu dovezeme na vlastní trávník, tam usušíme a přehodíme, aby se semínka vydrolila. Je ale potřeba trefit správný čas, aby to už bylo dozrálé. Říká se svůj k svému a tady to skutečně platí,“ doporučuje zahradník Vintera.

Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více o tématu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.