Mariánská kasárna mají nového majitele

Areál, jehož přestavbu zkomplikovalo ministerstvo kultury, když kasárna v únoru prohlásilo za národní kulturní památku, chtějí začít rekonstruovat na jaře příštího roku. Zchátralý objekt se promění v obchodně-administrativní centrum. Primátor Miroslav Tetter novináře informoval o tom, že podepsal kupní smlouvu, takže by se na účtu města mělo objevit 20 milionů korun. "Jsem rád, že se to podařilo dotlačit do konce a budu dělat vše proto, abychom se toho rychle zbavili, protože je to danajský dar," uvedl.

Stavební firma nakonec akceptovala původně dohodnutou cenu, třebaže její původní plány na zbourání a přestavbu objektu značně změnilo rozhodnutí prohlásit kasárna spojená s Haškovým románem o Švejkovi za kulturní památku. "V souladu s tím jsme pozměnili projekt, který jsme nyní dali památkářům. Jejich vyjádření máme dostat do konce listopadu," řekl Jan Zeman z Českobudějovických pozemních staveb. Za nejvýraznější změnu označil snížení počtu parkovacích míst. Z původně plánovaných 350 jich tam bude asi 140. V kulturní památce totiž nelze postavit plánované podzemní garáže, takže parkovat se bude jen ve dvoře. Rekonstrukce by podle Zemana měla trvat 16 až 18 měsíců.

Mariánská kasárna v těsném sousedství centra armáda po odchodu vojáků v roce 1990 převedla bezúplatně na město a ministerstvo je letos v únoru vyhlásilo kulturní památkou. Vznikla v roce 1843, v jejich dvoupatrové klasicistní budově byl umístěn 91. pěší pluk. V něm sloužil i básník Fráňa Šrámek a za první světové války také spisovatel Jaroslav Hašek, který do nich umístil část děje svého románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Na konci 50. let 20. století si tam odbýval vojenskou službu i dramatik a pozdější prezident Václav Havel.