Malá Úpa je nejvýše položenou obcí u nás. V jejím katastru leží Sněžka

Obecní úřad v Horní Malé Úpě se nachází v nadmořské výšce 1 050 metrů nad mořem. Nejde ale o nejvyšší bod obce. Tím je totiž Sněžka, která katastrálně patří právě do Malé Úpy - pro změnu nejrozlehlejší obce v okrese Trutnov. Obce proslulé pašeráckými stezkami, dřevaři, saněmi rohačkami a lyžováním.

Malá Úpa leží na samé hranici s Polskem, mnoho lidí si ji také spojuje s Pomezními boudami, kde je dnes v bývalé celnici nejvýše položený obecní úřad. Na osídlení kraje s hlubokými lesy a množstvím dřeva se ale nepodílelo okolní české obyvatelstvo.

Právě těžit dřevo sem v době rozvoje stříbrných dolů přišli dřevaři z Alp. První obydlí tam sice postavili už kolem roku 1550, ale až nástup dřevorubců z Tyrolska, Korutan a Štýrska v roce 1566 odstartoval kácení stromů, po kterém se začaly objevovat louky a pastviny. Roku 1748 byla do katastru připsána obec Malá Úpa, neboli Kleinaupa.

Louky s horskými chalupami|foto: Jiřina Šmídová

Vedle těžby dřeva se tu brzy začalo dařit ještě jednomu řemeslu, a sice pašování. V dřevěných krosnách na zádech nosili pašeráci z Čech do Polska sýry a máslo a z Polska k nám zase tabák a petrolej. Jedné z pašeráckých stezek se proto říkalo Tabaczova. Pašeráci zdolávali obtížné a nepřístupné cesty, někdy až se stokilovými krosnami. Museli se dokonale orientovat v terénu Krkonoš, proto lidé často pašeráky využívali i jako průvodce a místní znalce.

Nejvýše položený obecní úřad a kdysi i kostel

Malá Úpa se může pochlubit hned několika „nej“. Najdete tu nejvýše položené Infocentrum a galerii, sportovní halu, do nedávna tu byla i nejvýše položená škola a ve své době i kostel.

Krásný výhled na Sněžku|foto: Jiřina Šmídová

Nenajdete tu ulice, v nejrozlehlejší obci v okrese se lidé orientují podle místních názvů. Pomezní boudy, údolí Černé vody, Rennerovy boudy, Spáleného mlýnu a dalších.

Malebný kostel sv. Petra a Pavla se nachází v historickém centru obce a o jeho stavbu se zasloužil samotný budoucí císař Josef II. Ten totiž v roce 1779 s generálem Laudonem obec navštívil, a když si místní vysvětlovali poněkud laxní pobožnost tím, že na bohoslužby musí docházet do vzdáleného kostela v Maršově, nechal Josef II. zdejším horalům postavit kostel.

K Malé Úpě neodmyslitelně patří i velké dřevěné saně zvané rohačky. Dříve sloužily ke svážení dřeva a sena a později také k docela slušnému výdělku hoteliérů. Ti na nich vozili bohatou klientelu, a tak první zábavy a nakonec i závody na sebe nenechaly dlouho čekat. Tradiční závody na rohačkách se už více než 200 let jezdí v sousedních polských Kowarech, ale tradici pomalu začínají obnovovat také v Malé Úpě.