Květnová výstava malíře Valentina Horby

3. květen 2013

Jihočeské chalupy a krajina, to jsou nejčastější motivy obrazů malíře Valentina Horby. Jeho malby, které dokážou zvednout náladu a upozornit na hezká zákoutí okolo nás, můžete zhlédnout během května ve Výstavním prostoru denní kavárny v budově Českého rozhlasu České Budějovice v ulici U Tří lvů 1. Vernisáž výstavy se uskutečnila ve čtvrtek 2. května od 17 hodin.

Valentin Horba je rodák z Radomyšle u Strakonic, v současné době žije v malebné vesničce Drhovle u Písku. Své výtvarné vzdělání získal u akademického malíře Jiřího Rejžka a Mariana Hemely. Věnuje se především malbě a užité grafice. Ve svých dílech nenásilně vyjadřuje charakter jižních Čech a zobrazuje je realisticky s nádechem naivismu a laskavého humoru. Na Horbových obrazech je znát prvotní obdiv k malířům jako byl Jan Zrzavý. Díky svému charakteristickému rukopisu blízkému naivistům jsou jeho obrázky nezaměnitelné s jiným autorem. Tlumené barvy z počátků jeho tvorby vystřídaly jasné barvy žlutá, zelená a červená.

Valentin Horba celý život zůstává věrný svému rodnému Prácheňsku. Z krátkých i delších cest se vrací zpět domů do malé vesničky Drhovle, kde se věnuje své výtvarné práci. Horbovy obrazy najdeme v mnoha soukromých sbírkách, muzeích a galeriích. Jeho obrazy vlastní například bývalý prezident Václav Klaus, hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola, režisér Zdeněk Troška, další například zdobí pracovnu starosty italského města Montoggia. Několik obrazů má ve své sbírce také strakonické Muzeum Středního Pootaví.

Výstavu můžete zhlédnout u šálku dobré kávy v pracovních dnech mezi 9. a18. hodinou ve Výstavním prostoru denní kavárny v budově Českého rozhlasu České Budějovice v ulici U Tří lvů 1 do konce května.

Spustit audio

Nejposlouchanější

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.