Komunální volby 2022 – speciál z Jindřichova Hradce

12. září 2022

Volby 2022 – Jihočeský kraj

V letošním roce kandiduje v Jindřichově Hradci 13 politických subjektů. Je to o tři více než v roce 2018, kdy se o hlasy voličů ucházelo deset subjektů.

Kandidujícím subjektům jsme položili čtyři otázky.

Mělo by město pokračovat v nákupech nemovitostí, i když pro ně nemá jasný plán využití? Proč?
Jak chcete postupovat při obnově areálu Tyršova stadionu v centru města, která bude podle odhadu projektanta stát jednu miliardu korun? Měli by se do ní zapojit soukromí investoři formou PPP projektů?
Jindřichův Hradec se potýká, stejně jako další města, s nedostatkem lékařů, zejména těch zubních. Máte plán, jak nové lékaře do města přivést?
Je vaším cílem do Jindřichova Hradce přivést nové zaměstnavatele, kteří nabídnou práci také lidem mimo dělnické profese a automobilový průmysl? Pokud ano, z jakých oborů a co pro to hodláte udělat?

Pořadí odpovědí kandidujících subjektů je abecední podle jejich názvu.

Odpovědi se nijak jazykově, stylisticky ani typograficky neupravují.

Na jednotlivé odpovědi měl každý subjekt nejvýše 1000 znaků (včetně mezer). Při delší odpovědi se za slovo, které překročilo limit, vkládají tři tečky a informace „zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků“.

Klikněte si na odpovědi jednotlivých kandidujících subjektů v Jindřichově Hradci:

ANO 2011
Česká strana sociálně demokratická
Hradec srdcem a rozumem
JIHOČEŠI 2012 - ZA LEPŠÍ HRADEC
Koalice KSČM a DOMOV s podporou ANS, SPOZ A ČSNS
Nezávislí PRO HRADEC
Občanská demokratická strana
ODPOVĚDNĚ PRO HRADEC (společná kandidátka nezávislých kandidátů a KDU-ČSL)
PATRIOTI Jindřichův Hradec (zkratka PATRIOTI JH)
SNK ED a nezávislí kandidáti
Společně s Piráty
STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ
Svoboda a přímá demokracie (SPD)

ANO 2011

1. Mělo by město pokračovat v nákupech nemovitostí, i když pro ně nemá jasný plán využití? Proč?

Nelze říct, že by město nemělo pro nemovitosti využití. Každý nákup je před realizací projednáván s ohledem na celkovou koncepci rozvoje města – Strategický plán. Tomu odpovídá i odmítnutí poslední nabídky na odkup nemovitosti, která cenou a využitím nezapadala do tohoto plánu. V některých případech ovšem musí dojít ke změně územního plánu, dále k vytvoření kvalitního projektu a až následně k realizaci změny využití nemovitosti. Tento proces je ve veřejné správě delší než v soukromém sektoru a rovněž tomu nenahrává současná situace na stavebním trhu.

2. Jak chcete postupovat při obnově areálu Tyršova stadionu v centru města, která bude podle odhadu projektanta stát jednu miliardu korun? Měli by se do ní zapojit soukromí investoři formou PPP projektů?

Obnova Tyršova stadionu bude náročný úkol. Nespornou výhodou celého areálu je jeho umístnění v širším centru města, proto v případě správné realizace bude místem potkávání obyvatel města ať již z důvodu sportovních aktivit, tak z důvodu oddechu po náročném dnu. Samozřejmě předpokládané náklady limitují realizaci celkového záměru najednou, bude tedy nutné zvolit postupnou obnovu, a když bude možnost tak zapojit dotační tituly. Případně je vzpomínaná možnost zapojení soukromého sektoru. Předmětná spolupráce se osvědčila třeba v Praze Vršovicích (stadion Eden). Než by se ovšem o uvedeném modelu rozhodlo je nutné zvážit všechna rizika, zejména z pohledu majetkových vztahů, aby byl majetek města chráněn, ale určitě je to jedna z možností.

3. Jindřichův Hradec se potýká, stejně jako další města, s nedostatkem lékařů, zejména těch zubních. Máte plán, jak nové lékaře do města přivést?

Chápeme, že se obyvatelé obracejí přímo na města, aby zabezpečili lékařskou péči. Je ovšem nutné říct, že možnosti města jsou omezené. Zdravotní péči mají zabezpečit zdravotní pojišťovny, jakožto příjemci zdravotního pojištění, které všichni platíme, nelze jejich úlohu v tomhle ohledu suplovat. Za účelem podpory stabilizace nebo zvýšení lékařských kapacit, jsme připraveni vytvářet podmínky pro bydlení, kdy zohledníme i požadavky členů rodiny (např. poskytnutí městského bytu, zohlednění potřeb vzdělávání apod.). Jsme připraveni na dialog se zdravotními pojišťovnami a lékaři, za účelem nalezení vyhovujícího modelu pro všechny zúčastněné. Celkově, ale chceme, aby město bylo atraktivní jako celek a tím určitě i tyto profese budou chtít u nás působit a pečovat o naše obyvatele.

4. Je vaším cílem do Jindřichova Hradce přivést nové zaměstnavatele, kteří nabídnou práci také lidem mimo dělnické profese a automobilový průmysl? Pokud ano, z jakých oborů a co pro to hodláte udělat?

Standardní koncept průmyslové zóny, který jsme znali z minulosti je překonán. Nadále je poptávka po prostorách, ale mění specifikace prostor, požadavky na logistiku a vstupuje do celého procesu digitalizace. Ve městě máme momentálně relativní dostatek dělnických pozic, ale chybí nám pozice administrativní a manažerské. Bohužel mix pozic pracujících obyvatel není zcela vyvážen a tím trpí i služby ve městě. V budoucím období je proto nutné se zaměřit a podporovat rozvoj v ohledu přílivu nových zaměstnavatelů, kteří nepotřebují toliko výrobní halu a sídlo pro společnost, případně jejich výroba má přidanou hodnotu a je šetrná k životnímu prostředí. Nový zaměstnanci musí mít, ale kde bydlet, proto musíme připravit kormě podmínek pro podnikatele i podmínky pro bydlení.

Česká strana sociálně demokratická

1. Mělo by město pokračovat v nákupech nemovitostí, i když pro ně nemá jasný plán využití? Proč?

Nemyslíme si, že město kupuje nemovitosti, pro které nemá jasný plán využití. Spíše nemá politickou shodu na využití těchto nemovitostí.
V minulosti město nekoupilo nebo dokonce prodalo pozemky či nemovitosti s tím, že nejsou a nebudou potřeba. Např. nekoupené pozemky na stavbu řadových domů na Otíně naproti tiskárně Rain, pod cenou stanovenou znaleckým posudkem byla prodána bývalá mateřská škola v ulici Ruských legii – obě lokality by bylo dnes možno využít pro bytovou výstavbu, ale před cca 8 lety zastupitelé rozhodli, že nejsou pro město potřeba a dnes chybí. Tyto chyby by nemělo vedení města opakovat. Při pořizování pozemků a nemovitostí je potřeba mít na mysli dlouhodobý rozvoj města přesahují jedno volební období.

Obnova Tyršova stadionu by měla být rozdělena do několika etap, realizace celého projetu je práce na dvě až tři volební období.
Jako první krok by měla proběhnout výstavba nové tělocvičny vedle stávající sportovní haly, protože kapacita současných tělocvičen je nedostatečná. Využití tělocvičen je výrazně ovlivněno působením basketbalové akademie, pokud by akademie ve městě ukončila činnost, nahradila by nová tělocvična starou již dosluhující tělocvičnu tzv. Sokolovnu. Druhou etapou by měla být výstavba parkoviště, které navýší kapacitu parkování v centru města. První a druhou etapu bychom realizovali v nejbližší době, pokud by byla možnost získat na výstavbu dotaci ministerstva školství či IROP.
U dalších etap modernizace Tyršova areálu – tj. modernizace či zbourání Sokolovny, výstavba nové kuželkárny a modernizace zimního stadionu – se bude třeba rozhodovat dle aktuální ekonomické situace města i státu. Zcela jistě bude třeba zmodernizovat všechna sportoviště kvůli snížení energetické… Zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků.

3. Jindřichův Hradec se potýká, stejně jako další města, s nedostatkem lékařů, zejména těch zubních. Máte plán, jak nové lékaře do města přivést?

Především je třeba zdůraznit, že samospráva nemá žádné právní možnosti, jak přilákat do města lékaře, tato zodpovědnost je na zdravotních pojišťovnách.
V případě zvolení budeme pokračovat v systému, který umožňuje nově příchozím lékařům získat nájemní bydlení městském bytě. Dále se aktivně ve spolupráci s Jihočeským krajem zapojíme do reklamní kampaně ve městech, kde je zatím lékařů dostatek a budeme nabízet finanční příspěvek kraje ve výši 1,5 milionu korun, který je určen pro lékaře, který se přestěhuje do města a bude zde působit alespoň 5 let.
Nedostatek lékařů nejen praktických, ale i lékařů v nemocnicích bude v brzké budoucnosti realita, pokud nedojde k povinnosti uhradit náklady na studium u absolventů vysokých škol, kteří odcházejí za vyšším výdělkem do zahraničí. Tato právní změna není v moci samosprávy, ale vlády.

Rádi bychom rozjeli průmyslovou zónu na pozemcích za pneuservisem Máca směrem na Dolní Skrýchov. Ve spolupráci Czechinvestem bychom chtěli přivést do města nové zaměstnavatele v oblasti informačních a komunikačních technologií a strojírenského průmyslu (výrobci obráběcích a tvářecích strojů, dopravních a manipulačních zařízení, prvků hydrauliky, automatizace až po robotiku).
Od příchodu nových zaměstnavatelů si slibujeme návrat mladých lidí po ukončení studia do Jindřichova Hradce a dále možnost zaměstnání pro Hradečáky, kteří dojíždějí za prací mimo město. Nedomníváme se, že by Jindřichův Hradec měl být satelitem pro České Budějovice, Pelhřimov či České Velenice, případně jedním velkým nákupním centrem.
Pokud bude dobře placená práce pro Hradečáky ve městě, nebudou trávit několik hodin denně na cestě, mohou tak ušetřený čas trávit s rodinou a přáteli, věnovat se svým koníčkům a tím dojde k rozvoji komunitního a společenského života ve městě.
Pro rozvoj města a přivedení nových zaměstnavatelů… Zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků.

Hradec srdcem a rozumem

1. Mělo by město pokračovat v nákupech nemovitostí, i když pro ně nemá jasný plán využití? Proč?

Radnice musí mít hlavně na zřeteli zájem občanů, aby se jim ve městě dobře žilo. Nakupovat jen tak nemovitosti, vlastnit je a starat se o ně je hloupost. Úřední aparát toto z podstaty věci efektivně neumí. Je svázán nejrůznějšími předpisy. Například opravu fasády, kterou si občan udělá za cca 250 tisíc korun, město vysoutěží podle tabulkových cen za 1 milion korun. Čtyřnásobně dráž! Tedy pokud se starosta více nestará a netlačí na lepší ceny, aby byl dobrým hospodářem, jak to chceme dělat my.
Na druhou stranu, pokud někde hrozí příchod nepřizpůsobivých občanů, protože si na nich někdo chce namastit kapsu a není zbytí, mělo by město možnost odkupu zvážit. Vždy ale musí přemýšlet o využití, o nákladech na opravu a hlavně o každoročních provozních nákladech, které pak nese každý Hradečák. Obzvlášť v současné době. Co odmítáme, jsou takové ty podivné odkupy nemovitostí za mnohanásobky původní ceny od lidí s vazbou na město.

Existuje poměrně zdařilá studie nových Tyršových sadů. Snažili jsme se s tím pomoci, aby se postupovalo od začátku manažersky projektově správně. Diskutovali jsme s klíčovými uživateli Tyršáku, začali sbírat podněty od veřejnosti, co by vlastně Tyršák měl městu přinášet, komu a jak by měl sloužit, jak by měl provozně fungovat, s jakými náklady a kde se lze inspirovat nejlepšími zkušenostmi. Vyplynulo z toho, že Tyršák by neměly být jen "tři krabice", kde budou zavřeni sportovci, ale měl by být mraveništěm pro nejrůznější pohybové aktivity všech věkových kategorií. Takový sportovní „Mirákulum“ park, kde si přijdou na své hobíci, profíci i diváci. Bohužel, opět díky lobby se celá myšlenka zdrcla na doplňkovou halu, což zavírá některé dveře. Je potřeba mít nejprve plán celého areálu, přeložit sítě, začít podzemním parkovištěm a pak se teprve dostat na povrch k jednotlivým budovám. A k té tabulkové miliardě? Musíme umět stavět jako soukromníci několikrát levněji. S rozumnou dotací.

3. Jindřichův Hradec se potýká, stejně jako další města, s nedostatkem lékařů, zejména těch zubních. Máte plán, jak nové lékaře do města přivést?

Trápí mě to jako senátora i jako radního města. Je tu nerovnováha, která dočasně umožňuje lékařům a zubařům mít na města velké požadavky. Tak to prostě funguje, když je poptávka větší než nabídka. Kdyby byl pacient ochoten za zubařem jet například do Prahy a připlatit si, jako se jezdí za kadeřníkem, tak by o zubaře nebyla taková nouze. Ale chápu, že pacient chce být obsloužen na pojišťovnu bez doplatku a doma. To bude však těžší a těžší díky covidu, který vycucal pojišťovny. Ty se s úhradami jiných výkonů nyní více perou. Ale k tomu řešení. Říká se: "Voják se stará, voják má!" Jako starosta bych neměl problém využít všech svých nápadů, kontaktů a senátního vlivu, abych s tím zkusil hnout a zlepšit to. To je to rychlejší řešení, jít a zařídit. Nemohu ale něco začít zařizovat, aby mě pak starosta opět vyšplouchnul a vypadal jsem jako trouba! Dlouhodoběji jsem přesvědčen, že J. Hradec může být město, kam se díky svým konkurenčním výhodám zubaři i kvalitní lékaři budou rádi stěhovat.

Každopádně to chceme zkusit! Máme k tomu předpoklady. Už jsme o tom hodně napsali na našich stránkách HradecSrdcemaRozumem.cz. Můžeme být takovým jindřichohradeckým GooglePlexem pro mladé, ale i Floridou pro seniory. Ty chceme také zapojovat do kolektivu, byť jsou na penzi, pokud mají chuť pomáhat. Ať mají radost z práce, předávají zkušenosti a přivydělají si. J. Hradec by mohl pomoci start-upům, být školícím centrem ČR, možná i Evropy, když k tomu vytvoříme podmínky a pár věcí doděláme. Korporáty mají peníze na pracovní prodloužené víkendy, kde školí a tmelí zaměstnance. V létě i v zimě. Máme co nabídnout, jen to vše dát dohromady a rozpohybovat. Viděl jsem na Hluboké, co vše lze, když je vůle, dobrý sehraný realizační tým a schopný starosta. Naše město může být opět vitální, ekonomicky zdatné, vyhledávaným prvním či druhým domovem. Už proto, že k nám na jih jsou lidé zvyklí jezdit na chaty a chalupy.

JIHOČEŠI 2012 - ZA LEPŠÍ HRADEC

1. Mělo by město pokračovat v nákupech nemovitostí, i když pro ně nemá jasný plán využití? Proč?

Pouze v případě, že bude mít jasný záměr, jak bude konkrétně dál s danou nemovitostí nakládat. V současně době je to spíš dobrý podnikatelská záměr pro soukromé subjekty, bohužel v některých případech výrazně proti městu. „Někdo“ koupí jakýsi „zajímavý“ objekt, poté s ním téměř nic nedělá. Někdy se ke všemu rozkřikne, že má daný majitel podnikatelské zájmy výrazně zaměřené proti místním občanům. Na základě vyvolaných diskusí pak město vstoupí do jednání s daným majitelem a - bohužel – za několikanásobně vyšší cenu od něj poté daný objekt město s velkou slávou koupí. Těch příkladů je i v našem městě za poslední roky několik!

Obezřetně! Realizace obnovy areálu Tyršáku je totiž SCI FI. Při současných cenách to není miliarda, ale mnohem více! Město koupilo tento areál s dobrým úmyslem. Pak nastal v červnu 2020 převrat na naší radnici a očekával jsem, že by i nové vedení Jindřichova Hradce mělo uvažovat selským rozumem, ne megalomansky. Kdo se zajímá, ví, že jsou problémy se sportovními halami, nejvíce se zimním stadionem. Město na realizaci renovace celého areálu ve svém rozpočtu peníze nemá a díky dané době a výrazným problémům s energiemi apod. mít ani nebude. Jako schůdné řešení daného problému proto vidím výrazně zjednodušenou změnu celého projektu s tím, co skutečně na Tyršově stadionu a v jaké podobě potřebujeme. Poté spoluúčast soukromých investorů, a hlavně výstavbu jen vybraných a pro občany města potřebných sportovišť, vidím jako možnou fungující cestu.

3. Jindřichův Hradec se potýká, stejně jako další města, s nedostatkem lékařů, zejména těch zubních. Máte plán, jak nové lékaře do města přivést?

Věřím, že je nutné začít u mladých lékařů pocházejících přímo z Jindřichova Hradce a okolí. Ti jsou tady doma, ti převážně tady studovali střední školy. Bylo by vhodné právě je, ale nejen je, přesvědčit o návratu či příchodu do našeho města. Objektů k lékařskému využití je zde poměrně dost. Líbí se mi například model jihomoravské Chropyně, kde město kvalitně vybavilo „svoji“ zubní ordinaci a tu pak nabídlo včetně možnosti bydlení. Závazek obou stran vyhovoval všem a jejich město zubaře získalo. Jsem si vědom, že Jindřichův Hradec je mnohem větší město, ale když tento model funguje jinde, proč by se nemohl uplatnit také u nás?

Jedním z největších potenciálů Jindřichova Hradce je jeho zajímavá historie a nádherná příroda i nedaleká Česká Kanada. Tedy vše, co by se tady mělo stavět by mělo být v souladu s touto naší jedinečnou devizou! Určitě bych proto jako hrdý Jihočech nebyl pro výstavbu gigantických hal narušujících ráz krajiny, a už vůbec ne zatěžujících ovzduší škodlivým enormním (jakýmkoliv) smogem. Umím si tady proto představit firmy střední velikosti, nabízející práci, ale to bude přece vždy záležet na jednání mezi vedením města a daným investorem. Především by se k případnému záměru měli mít právo vyjádřit občané Jindřichova Hradce a jeho okolí, protože jde na prvém místě o lidi, respektive o jejich spokojené žití ve města nad Vajgarem. Bylo by špatné zanechat naše město dalším generacím zdevastované a „obklíčené“ skladišti, megalomanskými halami či měsíční krajinou …

Koalice KSČM a DOMOV s podporou ANS, SPOZ A ČSNS

1. Mělo by město pokračovat v nákupech nemovitostí, i když pro ně nemá jasný plán využití? Proč?

Samozřejmě, že nákup nemovitostí bez jasného plánu využití je pro každého i pro město špatné řešení. Takže odpověď na vaši otázku – město by nemělo nakupovat nemovitosti bez toho, aby nebylo schopno je co nejrychleji využít .

Jindřichův Hradec bude muset obnovu Tyršova stadionu zajistit i z finančních důvodů postupně, Areál je v centru města , jde o lukrativní pozemky , avšak v místě sportovního centra. Toto současné a předpokládám i budoucí využití prakticky vylučuje spolupráci se soukromými investory, jímž jde především o zisk. Sport je totiž záležitostí, která se převážně dotuje.

3. Jindřichův Hradec se potýká, stejně jako další města, s nedostatkem lékařů, zejména těch zubních. Máte plán, jak nové lékaře do města přivést?

Minimálně zajištěním důstojného místa pro jejich činnost a bytů pro ně.

Předpokládám, že podpora vzniku nových pracovních míst e součástí volebních programů všech stran. Obávám se ale , že usilovat o nová pracovní místa bude s ohledem na ekonomický stav společnosti , jehož zhoršování předpokládá dnes kdekdo, velmi obtížné. Otázkou je, zda problémem nebude již jejich udržení na stávající výši. Dodávám, že jsme v minulosti opakovaně navrhovali, aby město zřídilo průmyslovou zónu, bohužel nikdy se tak nestalo.

Nezávislí PRO HRADEC

1. Mělo by město pokračovat v nákupech nemovitostí, i když pro ně nemá jasný plán využití? Proč?

V nákupech nemovitostí a pozemků je vhodné pokračovat, neboť chytrý člověk pro pozemky a objekty vždy najde uplatnění. U nákupů, které jsme realizovali v předchozím období, byla představa jasná. Bohužel za poslední dva a půl roku se výstavba zastavila a objekty chátrají. My máme jasno co s těmi objekty a jsme připraveni to zrealizovat. V objektu na Nežárce, už mohli dnes bydlet rodiny ve slušných nájemních bytech. Naopak objekt v místní části Políkno, který byl získán výměnou za lukrativní pozemky, těžko bude někdy v plném rozsahu využit za účelem, jak byl získán. Bude asi nezbytná částečná revize záměru. Bývalá restaurace Pod kasárny už mohla být také hotová jako archiv města, nebo byty. Výjimka je pivovar včetně domku Bedřicha Smetany, kde by měla být širší shoda, neboť úprava bude přesahovat více jak jedno volební období. Ale i v tomto objektu se už mohlo postupně pracovat za podpory dotací. Ten, kdo řídí město musí být schopen nejen reálně plánovat, ale hlavně myšlenky uskutečnit.

Uváděná cena vychází ze studie a studie je pěkný nákres, profesionálně připravený s řešením prostorových možností, norem a estetiky. Bohužel mnoho neřeší. Cena může být mnohem vyšší, nebo také nižší. Studie není ani zásadní dokument pro územní, nebo stavební řízení. Pokud nebudou projekty, tak si jen ukazujeme, co by se nám líbilo a jak by to mělo být podle architekta uspořádané. Jako celek se to podle mého názoru nikdy dělat nebude, neboť by to rozpočet města neunesl. Bude nutné postupovat po částech a podle skutečných aktuálních potřeb. Sportovní areál v Jindřichově Hradci nebude nikdy ekonomicky zajímavý pro provozování, neboť je určen především veřejnosti a sportovním klubům. Provoz tak jako na ostatních sportovištích se bude muset nadále z rozpočtu města podporovat. Využití PPP projektů by bylo kompenzováno vyššími poplatky, a ty by stejně muselo nakonec zaplatit klubům město. Proto PPP projekty nic neřeší a ani o ně v tomto případě zřejmě nebude zájem.

3. Jindřichův Hradec se potýká, stejně jako další města, s nedostatkem lékařů, zejména těch zubních. Máte plán, jak nové lékaře do města přivést?

I když se zdá, že možností není mnoho, je to jen úhel pohledu a odvaha. S veřejnými prostředky se má nakládat hospodárně, ale v tomto případě bych upřednostnil zdraví občanů. Proto i například zubařské středisko bude do budoucna zajímavá investice nejen z hlediska polohy, ale především jako nástroj pro získávání nových zubařů.
Vybudovat ordinace a středisko městem je jedna z možných forem podpory. Následují nabídky jsou možnosti přidělení nájemních bytů a další případné benefity, jako je bezúročná půjčka na vybavení atd. Jsme připraveni jednat s Jihočeským krajem, který má rovněž schválené formy podpory i Ministerstvem zdravotnictví. K realizaci uvedených kroků máme odborné zázemí a zkušenosti.

Začali jsme tím, že jsme vytvořili obchodně výrobní zónu na výpadovce od Budějovic, kde v první fázi vzniknou nová pracovní místa v oblasti služeb a jsem přesvědčen, že se tento prostor nadále využije pro vznik výrobních kapacit, zejména v oblasti drobného průmyslu. Další prostor jsme vytvořili nákupem pozemků směrem na Jarošov a Dolní Skrýchov, kde bychom chtěli rovněž přilákat investory. To jsou konkrétní kroky, která jsme už udělali a pokud budeme mít možnost, tak v těchto aktivitách budeme pokračovat. Měli jsme rozjednanou spolupráci s případnými investory, kteří měli o Jindřichův Hradec zájem, ale po našem odchodu nikdo v jednání nepokračoval. Rovněž jsme se státním fondem jednali o využití brownfieldů a dostali nabídky, o kterých se mělo jednat. Bohužel i tyto aktivity skončily a jsme připraveni navázat tam, kde jsme skončili.

Občanská demokratická strana

1. Mělo by město pokračovat v nákupech nemovitostí, i když pro ně nemá jasný plán využití? Proč?

V nejbližších letech by Město nemělo nakupovat nemovitosti, pro které nemá jasný plán využití, mělo by se pracovat na projektech pro využití nemovitostí, které v současné době vlastní. Město v posledních čtyřech letech koupilo dvě nemovitosti a to objekt v Nežárecké ulici, na kterém v současné době jsou zpracovávány posudky a studie, od kterých se bude odvíjet zadání projektové dokumentace na bytový dům. Dále město koupilo objekt Pod kasárny, kde jsou v současné době přechodně umístěné záchytné kotce pro kočky, které se nalezli v Jindřichově Hradci a kde ze zákona se město o tyto zvířata musí postarat. Zde bych touto cestou moc rád poděkoval spolku Cibela, se kterým velmi úzce spolupracujeme v této oblasti. Město samozřejmě může asi i bude nakupovat nemovitý majetek v budoucím období, toto rozhodnutí vždy musí schválit městské zastupitelstvo, nikdy o tom nerozhodne nikdo jiný.

Chtěli bychom postupovat v jednotlivých etapách dle studie, která zde byla provedena. Tudíž v tuto chvíli byla vybrána firma, která provede projektovou dokumentaci na výstavbu nové sportovní haly v těsné blízkosti stávajících dvou sportovních hal. V dalších etapách by se Tyršův areál mohl dočkat nového podzemního parkoviště pod tzv. prosívkou, kde by mělo vzniknout cca 400 parkovacích míst, samozřejmě, že studie počítá s významnou rekonstrukcí fotbalového i zimního stadionu a v neposlední řadě i rekonstrukce sportovní haly, kterou Hradečáci znají pod názvem Sokolovna. Nad způsobem financování jistě proběhne široká diskuse a já osobně se nebráním řešením, která zrychlí nebo umožní uspořit prostředky z městského rozpočtu na tuto náročnou, ale jistě potřebnou investiční akci.

3. Jindřichův Hradec se potýká, stejně jako další města, s nedostatkem lékařů, zejména těch zubních. Máte plán, jak nové lékaře do města přivést?

My už na tom pracujeme, v loňském a letošním roce se nám ve spolupráci se zubním lékařem MUDr. Josefem Kunkelou podařilo přivést do jeho ordinací čtyři nové stomatology, kde město právě poskytlo byty těmto novým zubním lékařům.
Tato problematika je poměrně složitá a netýká se pouze jen zubařů, ale samozřejmě i praktických lékařů a v neposlední řadě i některých specialistů jako je např. psychiatr. Zajištění dostupnosti zdravotní péče mají primárně řešit zdravotní pojišťovny, kterým platíme zdravotní pojištění. Město v tomto případě může například pomoci v zajištění bytů či umístění dětí „nových“ lékařů do mateřské či základní školy.

Pokud budeme součástí příští koalice budeme se chtít domluvit na společném postupu při vytváření podmínek pro přilákání investorů z oborů, které přináší vyšší přidanou hodnotu (výrobní a IT firmy).
Myslím si, že i v současné době v Jindřichově Hradci působí řada úspěšných a prosperujících firem, které vlastně ani nevyžadují od města nějakou podporu, pouze jim stačí, když jim nikdo nehází klacky pod nohy.

ODPOVĚDNĚ PRO HRADEC (společná kandidátka nezávislých kandidátů a KDU-ČSL)

1. Mělo by město pokračovat v nákupech nemovitostí, i když pro ně nemá jasný plán využití? Proč?

Ano, budovy koupit, ale musí být v okamžiku nákupu zřejmá výhodnost pro město (nejenom ekonomická, ale hlavně strategická) a cíl takového nákupu, rozhodně nekupovat 100% vše, co je na prodej, těžko bude město suplovat developera. Pochopitelně vše musí úzce souviset s předchozí koncepcí rozvoje města, jak chce, aby město v dlouhodobém horizontu vypadalo a jaké by mělo plnit funkce a zajišťovat funkce - nákup musí být jenom nástroj k uskutečnění dlouhodobého plánu.

Projekt je krásný, řekl bych až nadčasový - nejen šířkou architektonického sdělení, ale i cenou. Proto mám obavu, že zvláště v dnešní době turbulentních cen energií, nebude projekt v nejbližší době realizován.

3. Jindřichův Hradec se potýká, stejně jako další města, s nedostatkem lékařů, zejména těch zubních. Máte plán, jak nové lékaře do města přivést?

Problematika zajištění rozsahu a kvality zdravotních služeb na území města je primárně v rukou zdravotních pojišťoven a odboru zdravotnictví krajského úřadu. Město musí dávat podněty - třeba formou návrhů na výběrová řízení. Naopak ze strany města musí být zajištěny podmínky pro příjemný start do života v JH nastupujících zdravotníků - protože problematika se netýká pouze lékařů, ale téměř všech zdravotnických profesí (sestry, laboranti...). Jedná se nejen o bydlení, včetně výstavby rodinných domů, ale i třeba pracovní uplatnění pro partnera, školky a školy, prostor pro jejich kulturní a sportovní vyžití. Ale podobné problémy se týkají mladých lidí obecně, aby z JH neodcházeli a aby se zde naopak cítili dobře. Tedy uplatnění v praxi našeho hesla „Ať se nám tu společně hezky žije“.
Navíc byl v těchto dnech spuštěn celokrajský program, řešící uvedenou tématiku.

Bohužel v dnešní době hodně lidí hledá práci mimo JH a jeho okolí. Není zde přímé napojení na dálniční síť a stávající silnice jsou již nyní pod tlakem množství aut a kamionů, stále chybí obchvat města. Takže problematické uvažovat o rozvoji velkých továren či překladišť. Ale bylo by s výhodou získat do JH pracovní příležitosti s přidanou hodnotou - telekomunikace, výzkum, služby nadregionálního charakteru. A hlavně sofistikovaněji využívat možností města a jeho okolí - jeho historické i přírodní krásy. I ve spolupráci a koordinaci s okolními města. Případně i s využitím přeshraniční spolupráce, pro zapojení širšího regionu.

PATRIOTI Jindřichův Hradec (zkratka PATRIOTI JH)

1. Mělo by město pokračovat v nákupech nemovitostí, i když pro ně nemá jasný plán využití? Proč?

Nákupy čehokoli bez cíle jsou projevem rozmaru, vrtochu a takové jednání nemůže být vlastní kolektivnímu orgánu, který jedná v zájmu strategie rozvoje města.
Proto jsme již několikrát navrhovali nastavit Zásady nakládání s nemovitostmi (pořízení, správa, zcizení) a také zřízení poradní komise Rady pro „majetek a investice“.
Město si v minulosti mnohokrát nechalo uniknout příležitost koupit strategické nemovitosti, a také v minulosti strategické nemovitosti prodalo.
To vše svědčí o absenci strategické vize, nedostatečné komunikaci s občany.
Pokud město bez cíle nakoupí, musí být připraveno na navazující rozhodovací procesy „co s tím“, a to nefunguje, městu chybí kreativita, zvláště bez schopnosti komunikace s občany. Zatím by mělo investovat do vlastního majetku.
Domníváme se, že bude třeba posílit Služby města min. o správu zeleně a založit dceřinou stavební společnost.

Studie není projekt, nevznikla ze zadání po komunikaci s hlavními aktéry, tedy sportovními spolky, nebyla prvotně vyjádřena idea využití areálu. Zadání studie bylo zřejmě stejně lakonické jako zadání studie rozhledny. A z tohoto případu by se mělo město jednou pro vždy poučit.
Nyní je jediným řešením neprodlená aktualizace Strategického plánu rozvoje sportu, resp. zcela nového, včetně vytvoření pasportů sportovišť, až po úroveň technických parametrů, kvality povrchů, vizí spolků ve městě, a i ve vztahu k rozvoji cestovního ruchu sestavit zcela nový dokument o rozvoji sportu ve městě. Poté využít zpracovanou studii ke konzultaci s aktéry (sport. spolky) v rámci soutěže ve formátu Soutěžního dialogu.
Je proto nyní předčasné, v neujasněné formě záměru, uvažovat o PPP, která je jednou z možných řešení. Současně je nutné mít na paměti i následující facility management.
Co je nezbytné je vzít za samozřejmé řešení potřebu tvorby zadání a soutěž ve formátu Soutěžního dialogu.

3. Jindřichův Hradec se potýká, stejně jako další města, s nedostatkem lékařů, zejména těch zubních. Máte plán, jak nové lékaře do města přivést?

To je hlubší problém. Pokud se ve sportu nestaráte o dorost, nemůžete hrát vyšší soutěže. A to platí v jakémkoli řemesle.
Mnozí soukromí lékaři si vybudovali své vlastní zázemí a skvělé reference. Na druhé straně si jiná skupina zubařů prodává své vlastní zázemí.
Nelze se se vším obracet na město, aby vytáhlo ze šuplíku záložní zubaře či aby koupilo starou zubárnu, provedlo kompletní rekonstrukci a poskytovalo je hubičku.
Město má nepochybně zájem na podpoře nemocnice, ale vzpomeňme nedávnou historii, kdy:
1) Nemocnice vlastnila dva osmipatrové panelové domy, každý se 45 byty, tedy 90 vlastních bytů! A vše prodala.
2) Město vlastnilo bývalé kino na Vajgaru, kde je dnes asi 10 komfortních bytů a celé přízemí komerční. A to prodalo.
Byly to strategické a nenapravitelné chyby z absence předvídavosti, kreativity. Kolik tu mohlo být ordinací a bytů!
Na druhé straně jsou zde soukromé aktivity, jejichž důsledkem bude cca desítka ordinací i byty.

Příchod nových investic do regionu obecně přináší městu ekonomický i společenský profit. Zejména podpora malých a středních podniků specializovaných oborů spolu přivedou novou energii, která pomůže udržet Jindřichův Hradec ve 21. století.
Podpora technologických center, center strategických služeb nebo výroby specializovaných zdravotních potřeb lze realizovat investičními pobídkami, možnostmi rozvoje podnikání a zejména fungující infrastrukturou v rámci stávajících či nových rozvojových ploch města.
Pokud chtějí velcí investoři vstupovat do regionů, sledují i úroveň infrastruktury volnočasových aktivit v celém spektru, od sportu až po kulturu.
Jindřichův Hradec byl historicky soukenickým městem a přes to se rozvíjel do dalších oborů.

SNK ED a nezávislí kandidáti

1. Mělo by město pokračovat v nákupech nemovitostí, i když pro ně nemá jasný plán využití? Proč?

Záleží na tom, zda v budoucnosti město ještě nějakou nabídku obdrží. Využití investice je vždy určeno územním plánem města pro danou lokalitu a souhlas s jejím nákupem je podmíněn schválením většinou zastupitelů přesvědčených o její účelnosti.

Podle předběžné studie činí možná cena celé obnovy areálu 760 mil Kč. Takto rozsáhlé dílo se dá zvládnout účelným 5 až 6letým harmonogramem postupné obnovy s použitím finančních dotací na sportovní výstavbu. Formát PPP projektů na rekonstrukci sportovního veřejného prostoru není vhodný.

3. Jindřichův Hradec se potýká, stejně jako další města, s nedostatkem lékařů, zejména těch zubních. Máte plán, jak nové lékaře do města přivést?

V současné době v Jindřichově Hradci s 20tisíci obyvateli dle údajů zdravotních pojišťoven působí 26 aktivních zubních lékařů. Jen pro srovnání Dačice mají 9 zubních lékařů na 7,5tisíce obyvatel, Třeboň 8 zubních lékařů na 8tisíc obyvatel a Nová Bystřice 3 zubní lékaře na 3,2tisíce obyvatel. Lékařům poskytuje město stabilizační byty, v současné době 2 byty pro zubní lékaře a pro nemocniční lékaře celkem 12 městských bytů.

Nový strategický plán města řeší komplexně podporu podnikatelů na území města. V současné době světové recese ekonomiky určitě není naše město s minimální nezaměstnaností v hledáčku firem produkujícím vyšší nadhodnotu své činnosti. Jsme rádi za všechny prosperující podnikatele ve městě. Tento rok se k nim připojila franšíza McDonaldu s 50 novými pracovními místy. Měl jsem možnost většinu z místních podnikatelů navštívit a to, co skutečně potřebují je férová radnice s pružným řešením jejich oprávněných požadavků.

Společně s Piráty

1. Mělo by město pokračovat v nákupech nemovitostí, i když pro ně nemá jasný plán využití? Proč?

Pokud bude nabídka výhodná, tak může do nemovitostí uložit část finanční rezervy. Hlavně by však mělo urychleně hledat využití pro již zakoupené. Vyhlásit architektonickou soutěž s jasným zadáním pro využití pivovaru a Smetanova domu. Pokračovat v projektování a realizaci startovacích bytů v Nežárecké ulici.

Podporujeme dostavbu sportovní haly, která je vykomunikovaná se všemi zainteresovanými sportovními kluby. Vzhledem k havarijní situaci sokolovny je tato fáze urgentní. Co se týče představené studie, tak to je vize jednoho architekta, která vznikla bez jasného zadání nad rámec veřejné zakázky . Dle našeho názoru je v mnoha směrech megalomanská. Podrobíme ji revizi odborníky a jsme připraveni na zbytek Tyršova areálu vypsat architektonickou soutěž. Co se týče PPP projektů, tak se nebráníme, nevíme však, zda by byl o tuto podobu realizace zájem.

3. Jindřichův Hradec se potýká, stejně jako další města, s nedostatkem lékařů, zejména těch zubních. Máte plán, jak nové lékaře do města přivést?

Město v současné době pomáhá nemocnici s přidělováním služebních bytů pro lékaře za přijatelné nájemné. Nabízelo i prostor pro zřízení soukromé ordinace. Zájemce se nenašel. Mohlo by dále pomoci úlevami z nájmů, hledáním pracovního uplatnění partnerů či zabezpečením předškolní a školní výchovy nebo zřízením dětské skupiny pro děti zdravotníků do 3 let.
Nejsme příznivci přetahování lékařů monstroznimi finančními částkami. Z našich zkušeností víme, že to moc vliv nemá a kdo nemá k našemu regionu vztah, nezůstane zde. Za úvahu stojí zda nepodchytit studenty medicíny z okolí a podpořit je formou stipendia v posledních dvou letech studia a maximálně se jim věnovat při jejich stážích v nemocnici.
Je to problém celostátní a podle nás stát dělá málo pro to, aby se počet lékařů zvýšil. Psychicky náročné studium se zvyšujícím se počtem sebevražd mediků, špatný systém postgraduálního vzdělávání a přijímání velkého počtu zahraničních studentů, jejichž setrvání v naší zemi není jisté, jsou ty největší.

Samozřejmě bychom to uvítali a různé startupy a technologické firmy podpořili. Třeba zrovna vybudováním prostor v městem zakoupených nemovitostech či na jeho pozemcích. Možností přidělení startovacího bydlení a využití dalších benefitů pro strategické profese.
Velkou devízou je také přítomnost Fakulty managementu, která z řad svých absolventů může nabídnout spoustu kreativních lidí, kteří budou chtít v Jindřichově Hradci zůstat, a proto je důležitá její maximální podpora.

STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ

1. Mělo by město pokračovat v nákupech nemovitostí, i když pro ně nemá jasný plán využití? Proč?

Ne, s takovým postupem se neztotožňujeme a náš zastupitel Ondřej Pumpr ho konzistentně na zasedáních zastupitelstva kritizoval, protože město takové, podle nás sporné nákupy v minulosti realizovalo – počínaje bytovým domem na Nežárce, budovou bývalé „Plzeňky“ na sídlišti Pod Kasárny a konče areálem bývalé mateřské školy na sídlišti U Nádraží. Máme za to, že město tím nedodržuje zásadu péče řádného hospodáře. Dobrý hospodář neutrácí prostředky svých občanů bezdůvodně, bez jasné představy o využití jím pořizované investice. Na radnici se v pomalu končícím volebním období vystřídaly dvě koalice a oběma chyběl koncepční přístup; reagovaly pouze na aktuální problémy, nahodile. Tímto chováním však mnohdy vytvořily problémy nové, které následně nijak neřešily. Ano, investice do nemovitostí může znamenat dobře uložené finanční prostředky, je třeba si ovšem uvědomit, že nemalé náklady stojí i jejich následná správa, což je umocněno tehdy, neznáme-li záměr, jak s takovým majetkem dále naložit.

Jsme přesvědčeni, že příprava tak velkého projektu jako je obnova Tyršova areálu měla probíhat úplně jinak, než se nakonec stalo, čímž opět narážíme na tolik potřebnou koncepční práci, kterou si realizace podobného rozsahu zaslouží. Zejména postrádáme důkladnou analýzu městských sportovišť a jindřichohradeckého sportu obecně, která takto nákladnému projektu musí předcházet. Za stěžejní nyní považujeme nalézt širokou odbornou, politickou, ale i občanskou shodu na tom, jak rozsáhlá má obnova být, jak má nový Tyršův areál vypadat. Následně s důrazem na co nejtransparentnější proces realizace, a pokud by to bylo třeba, je možné zapojit do tohoto projektu i soukromý kapitál, například prostřednictvím zmiňovaných PPP projektů, protože městský rozpočet investici podobného rozsahu těžko může nést sám. Jsme si však vědomi úskalí, které PPP projekty přináší. Pokud se tedy město rozhodne této formy spolupráce se soukromým sektorem využít, bude nutné vše velmi dobře promyslet a připravit.

3. Jindřichův Hradec se potýká, stejně jako další města, s nedostatkem lékařů, zejména těch zubních. Máte plán, jak nové lékaře do města přivést?

Jedná se o komplexní a dlouhodobý problém, který přímo či nepřímo pocítil snad již každý místní občan. Obecně lze říci, že je třeba vytvořit takové prostředí a nastolit takové podmínky, které budou atraktivní jak pro lékaře, tak pro jejich rodiny. Z průzkumu mezi lékaři totiž vyplývá, že právě atraktivita města a možnosti vyžití či uplatnění jsou významnými faktory pro jejich rozhodování o místu působení, mnohdy významnějšími, než jsou nejrůznější přímé pobídky. Tento problém je třeba začít řešit okamžitě a zasloužit se o město, kde budou chtít takoví lidé s rodinami žít, pracovat a bavit se. Konkrétně pak můžeme mluvit o úzké spolupráci a koordinaci s pojišťovnami, profesními lékařskými komorami, Jihočeským krajem a především státem, protože tento problém se netýká pouze našeho kraje nebo Jindřichova Hradce a opravdu je třeba jej řešit komplexně. Přínosem by nepochybně bylo využít kontaktů a zkušeností lékařů, kteří již v našem městě působí a kteří mohou nabídnout pomocnou ruku.

Toto by mělo být cílem každé politické reprezentace, protože noví zaměstnavatelé znamenají nové pracovní příležitosti pro občany. Tím spíše, jsou-li to zaměstnavatelé z oborů s tak zvanou vysokou přidanou hodnotou. V současné době se asi nejvíce skloňují obory jako IT, robotika, poskytování moderních služeb, podpora vědy a výzkumu, orientace na průmysl 4.0. Město může jít zaměstnavatelům s touto orientací naproti v podobě investic a pobídek, popřípadě pomoci poradenstvím a podporou vzdělávání. Proto bude třeba lépe komunikovat a spolupracovat se vzdělávacími institucemi, především pak s místní Fakultou managementu VŠE, a také s profesními organizacemi. Pro splnění tohoto cíle bude nezbytné navazovat nová partnerství napříč krajem a celou zemí a rozvíjet ta existující. Zároveň je také třeba nezapomínat na zaměstnavatele, kteří v našem městě již působí a kteří nepochybně mají potenciál i do budoucna, protože nechtějí ustrnout, naopak mají tendenci se neustále rozvíjet a zdokonalovat.

Svoboda a přímá demokracie (SPD)

1. Mělo by město pokračovat v nákupech nemovitostí, i když pro ně nemá jasný plán využití? Proč?

Město Jindřichův Hradec nemá v rozpočtu a na účtech dostatek finančních prostředků na nákup předražených nemovitostí jako je např. bývalá školka na sídlišti U Nádraží, kde za jednu patrovou budovu a hromadu suti po demolici druhé budovy zaplatí město 40 milionů korun, ale ani na nemovitosti, které jsou v dezolátním stavu a mají problematické využití v památkové zóně jako je např. zámecký pivovar, Smetanův dům či dům v Nežárecké ulici.
Nemovitosti byly ve vlastnictví osob, které je výhodně za pomoci dosavadních zastupitelů odprodali Městu Jindřichův Hradec.
Naproti tomu nemůžeme pochopit, proč dosavadní zastupitelé odmítli bezúplatně převzít od Jihočeského kraje budovu bývalého stacionáře v Otíně. Tímto rozhodnutím odsoudili budovu, kde mohlo vzniknout hned několik bytů, k demolici.

Město Jindřichův Hradec by mělo dle projektu financovat jednotlivé úseky areálu Tyršova stadionu nebo zapojit soukromé investory za vzájemně výhodných podmínek do realizace projektu.

3. Jindřichův Hradec se potýká, stejně jako další města, s nedostatkem lékařů, zejména těch zubních. Máte plán, jak nové lékaře do města přivést?

Nové vedení města by mělo najít na vysokých školách studenty stomatologie, kteří by byli ochotni pod vedením některého stávajícího zubního lékaře v Jindřichově Hradci získat praxi a zůstat nastálo pracovat ve městě. Motivovat, jak stomatology, tak i praktické lékaře vybavenou ordinací, bytem a náborovým příspěvkem.

V dnešní době je velkým problémem do našeho města přivést nové zaměstnavatele. Doba, kdy se zřizovaly průmyslové zóny, byla promarněna.
V komunálních volbách v roce 2010 lídr ČSSD Mrvka, bývalý velitel vojenského útvaru v Jindřichově Hradci, sliboval spoluobčanům, že se zasadí o postoupení vojenského cvičiště do majetku města a následně zde zřídí průmyslovou zónu, což se nestalo.
Dnes už jen zbývá pokusit se vzhledem k vojenské minulosti města vyjednat s Ministerstvem obrany ČR vybudování polygonu s opravnou dronů a podporovat podnikatele na území města a v přilehlých obcích, kteří vybudují výrobní podniky, a ne další skladovací haly či obchodní centra.