Kočičí štajryš. Staročeský, jednoduchý, výborný

Tento staročeský pokrm pochází ze západu a jihu Čech. Ovšem obdobné pokrmy se v jiných krajích naší země také vařily a ještě vaří a také nesou libozvučná jmena. To je to kouzlo českého jazyka. A kouzlo české kuchyně? Jak z mála udělat hodně dobrého.

Ingredience
  • ¾ kg brambor
  • ½ kg kysaného zelí
  • 1 hrnek trhaných krupek (200 ml)
  • 1 větší cibule
  • 1 lžíce sádla
  • 150 – 200 g slaniny nebo prorostlého uzeného masa
  • kmín, celerová nať nebo snítka libečku
  • sůl

V osolené vodě s kmínem a celerovou natí nebo libečkem uvaříme do měkka oloupané brambory.

Krupky propláchneme vodou, dáme do hrnku a ve slané vodě uvaříme. Vody dáme dvojnásobné množství.

Kysané zelí překrájíme a dusíme jej do poloměkka, to proto, aby bylo trochu křupavé.

Ingredience na Kočičí štajryš

Na kostičky nakrájíme slaninu a cibuli a společně na části sádla opečeme dozlatova.

Uvařené brambory trochu rozšťoucháme, promícháme s krupkami, zelím, upečenou slaninou s cibulí a sádlem. Podáváme jako samostatný pokrm spolu se saláty z čerstvé zeleniny.

Původní text podle Amalie Kožmínové  z r. 1910, spisovatelky a etnografky

Uvaří se brambory a rozmačkají na kaši, v druhém hrnku se uvaří zelí a zaškvaří usmaženou cibulkou, v třetím hrnku se uvaří krupková hustá kaše z ječných krupek trhaných. To vše se smíchá na míse dohromady a sádlem se omastí. Tento kočičí štajryš, známý dobře na venkově, zachutná dobře i lidem ve městě. Za zkoušku stojí.

Mirka Kuntzmannová

Miroslava Kuntzmannová

Původním povoláním zdravotní laborantka, ale vaření ji baví už od dětství. Od roku 1994 vydává populární kuchařské knihy i videa. Spolupracovala s Jiřinou Bohdalovou a jako první u nás napsala i kuchařku ze seriálového prostředí Recepty z Ulice.

autor: iko

Nejnovější recepty

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.