Jedna socha Masaryka, čtyři různá města. Jaké osudy potkaly československého prezidenta z bronzu?

První československý prezident se narodil přesně před 175 lety – 7. března 1850. Toto výročí si pravidelně připomínají lidé třeba v Brně, Humpolci, Mělníku a Bystřici nad Pernštejnem. Jakou mají tato města spojitost? Poslechněte si v reportáži!
Jedna identická socha, čtyři různá města. Totožné plastiky Tomáše Garrigua Masaryka zdobí Brno, Mělník, Humpolec a Bystřici nad Pernštejnem. Bronzové plastiky státníka, který se narodil před 175 lety, vytvořil ve 30. letech, kdy Masaryk umřel, Vincenc Makovský. A v každém městě jeho dílo provázel úplně jiný osud.
Bezmála třímetrový Masaryk v kabátu a kravatě přísně shlíží dolů z podstavce před základní školou v Bystřici nad Pernštejnem, v rukou za zády drží složené listiny. „Pěkná je! Jsem na ni zvyklý a hodí se sem,“ líbí se kolemjdoucímu panu Josefovi. Na sochu se dívá nezávislý starosta Martin Horák: „Ono se říká, že tahle socha je jedna nejkrásnějších, co se týká Tomáše Garrigua Masaryka.“
Odlití sochy na konci 30. let stálo 17 tisíc korun, skládali se na to i obyvatelé. Stovkou třeba přispěl jmenovitě kroužek šachistů. Socha byla třikrát odstraněná z politických důvodů ve 40., 60. a 80. letech. Ale stěhování přežila a ještě získala sádrové dvojče v místním gymnáziu. „V roce 2015 tu sochu daroval syn pana Makovského.“
Osudy soch v dalších městech
Podobné politické stěhování zažila i socha v Humpolci, připomněl bývalý místostarosta Vlastimil Brukner z KDU-ČSL v roce 2020, když radnice nechala sochu na Tyršově náměstí restaurovat. „To stěhování na něm samozřejmě zanechalo nějaké stopy, jsou tam porušené nýty, spojovací články, proto ta socha bude mít totální rekonstrukci, veze se do Brna,“ popisuje Brukner.
Takové štěstí ovšem nepotkalo totožného Masaryka v Mělníku, podotýká historik tamního regionálního muzea Lukáš Snopek: „Socha byla odstraněna na začátku německé okupace, roztavena a použita na vojenský materiál.“
Mělničtí si po válce vztyčili alespoň sádrový odlitek, který ovšem za socialismu putoval pod jeviště dnešního Masarykova kulturního domu. Dnes v něm stojí opět socha bronzová, z roku 2002. „Hlavně díky veřejné sbírce mohla být v Masarykově kulturním domě odhalena.“
Stejnou Masarykovu sochu má taky Brno, pro které ji přitom Makovský vůbec nevyráběl. Na podstavci se na trochu zašlé cedulce píše, že odlitek byl zhotoven se svolením Bystřice nad Pernštejnem. Vysvětluje to historik z Muzea města Brna Robert Janás: „Takže podle té sochy v Bystřici udělal Zdeněk Makovský odlitek, který byl v roce 2000 vztyčen na Komenského náměstí.“
Vincenc Makovský vyrobil stejného Masaryka ještě pro Libochovice. Po druhé světové válce z něj zůstalo jen torzo uchované v depozitáři, třímetrovou plastiku tam na náměstí nikdo neobnovil.
Související
-
Úžasné životy: Tomáš Garrigue Masaryk podle Pavla Pafka
„Jako lékař vidím pana prezidenta Masaryka jako vzor životosprávy, jak se má žít. Štíhlý až asketický, velmi skromný,“ vypráví o T. G. Masarykovi profesor Pavel Pafko.
-
„Tomáši, drahý Tomáši!“ Masaryk a spisovatel Machar si vyměnili téměř 800 dopisů o rodině i politice
Tomáš Garrigue Masaryk a Josef Svatopluk Machar si vyměňovali dopisy mnohdy i několikrát týdně. V archivech se jich dochovalo 761. Jejich obsahu se věnuje pořad Ex libris.
-
Jaké byly osudy vnuků TGM? A proč o nich dnes skoro nic nevíme?
Za první republiky tvořili vnukové Tomáše Garrigua Masaryka nedílnou součást obrazu prezidenta. Média zveřejňovala fotografie kloučků hrajících si s důstojným kmetem.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Místo řízení PPF investice do startupů až za čtvrt miliardy. Bartoníček po smrti Kellnera změnil směr
-
Tipsport neprodloužil sponzorskou smlouvu s Českou unií sportu, vadí mu Janstovo zapojení v kauze Motol
-
Potraty a ruský oligarcha? Novinářka zjišťuje, proč těhotenské testy vzbudily takový humbuk
-
‚Konec jedné éry.‘ Zemřel poslední účastník bitvy o Británii, pilotu RAF Hemingwayovi bylo 105 let