Jedna socha Masaryka, čtyři různá města. Jaké osudy potkaly československého prezidenta z bronzu?

7. březen 2025 10:00

Největší audioportál na českém internetu

Bronzová socha Tomáše Garrigua Masaryka | Foto: Ludmila Opltová, Český rozhlas

První československý prezident se narodil přesně před 175 lety – 7. března 1850. Toto výročí si pravidelně připomínají lidé třeba v Brně, Humpolci, Mělníku a Bystřici nad Pernštejnem. Jakou mají tato města spojitost? Poslechněte si v reportáži!

Jedna identická socha, čtyři různá města. Totožné plastiky Tomáše Garrigua Masaryka zdobí Brno, Mělník, Humpolec a Bystřici nad Pernštejnem. Bronzové plastiky státníka, který se narodil před 175 lety, vytvořil ve 30. letech, kdy Masaryk umřel, Vincenc Makovský. A v každém městě jeho dílo provázel úplně jiný osud.

Bezmála třímetrový Masaryk v kabátu a kravatě přísně shlíží dolů z podstavce před základní školou v Bystřici nad Pernštejnem, v rukou za zády drží složené listiny. „Pěkná je! Jsem na ni zvyklý a hodí se sem,“ líbí se kolemjdoucímu panu Josefovi. Na sochu se dívá nezávislý starosta Martin Horák: „Ono se říká, že tahle socha je jedna nejkrásnějších, co se týká Tomáše Garrigua Masaryka.“

Brožurka o sochách Masaryka. Na snímku autor plastiky Vincenc Makovský

Odlití sochy na konci 30. let stálo 17 tisíc korun, skládali se na to i obyvatelé. Stovkou třeba přispěl jmenovitě kroužek šachistů. Socha byla třikrát odstraněná z politických důvodů ve 40., 60. a 80. letech. Ale stěhování přežila a ještě získala sádrové dvojče v místním gymnáziu. „V roce 2015 tu sochu daroval syn pana Makovského.“

Osudy soch v dalších městech

Podobné politické stěhování zažila i socha v Humpolci, připomněl bývalý místostarosta Vlastimil Brukner z KDU-ČSL v roce 2020, když radnice nechala sochu na Tyršově náměstí restaurovat. „To stěhování na něm samozřejmě zanechalo nějaké stopy, jsou tam porušené nýty, spojovací články, proto ta socha bude mít totální rekonstrukci, veze se do Brna,“ popisuje Brukner.

Takové štěstí ovšem nepotkalo totožného Masaryka v Mělníku, podotýká historik tamního regionálního muzea Lukáš Snopek: „Socha byla odstraněna na začátku německé okupace, roztavena a použita na vojenský materiál.“

Mělničtí si po válce vztyčili alespoň sádrový odlitek, který ovšem za socialismu putoval pod jeviště dnešního Masarykova kulturního domu. Dnes v něm stojí opět socha bronzová, z roku 2002. „Hlavně díky veřejné sbírce mohla být v Masarykově kulturním domě odhalena.“

Socha TGM před Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity v Brně

Stejnou Masarykovu sochu má taky Brno, pro které ji přitom Makovský vůbec nevyráběl. Na podstavci se na trochu zašlé cedulce píše, že odlitek byl zhotoven se svolením Bystřice nad Pernštejnem. Vysvětluje to historik z Muzea města Brna Robert Janás: „Takže podle té sochy v Bystřici udělal Zdeněk Makovský odlitek, který byl v roce 2000 vztyčen na Komenského náměstí.“

Vincenc Makovský vyrobil stejného Masaryka ještě pro Libochovice. Po druhé světové válce z něj zůstalo jen torzo uchované v depozitáři, třímetrovou plastiku tam na náměstí nikdo neobnovil.

autor: Tomáš Kremr

Související

Nejnovější zprávy