Jak se fárá v dolech? V Hornickém skanzenu Mayrau zažijete těžký pracovní den

Skanzen nabízí prohlídky celého areálu, kde se až do roku 1997 fáralo. Jáma Mayrau byla vyhloubena už v roce 1874 do úctyhodné hloubky 527 metrů. Do podzemí se můžete v rámci prohlídek dostat i dnes, ale za návštěvu stojí také historicky cenné těžební stroje a místa, kde se horníci chystali k práci.

Historicky vzácný areál se totiž snaží zachovat program posledního pracovního dne. Prohlídka je směřována po trase havíře před jízdou do podzemí dolu. Návštěvníci procházejí cechovnou, řetízkovými šatnami, koupelemi, lampovnou, známkovnou až k jámovým budovám dolu.

V takzvané řetízkové šatně visí oblečení na fárání zavěšené na řetězech u stropu. Když se horníci chtěli do dolu obléci, museli si nejdřív svůj oděv s obuví stáhnout ze stropu. Ve sprchách je všechno zanecháno tak, jak odtamtud poslední četa horníků odešla. Černé cákance vody na stěnách sprch naznačují těžkou práci po šichtě.

Pražská železářská společnost začala s hloubením dolu Mayrau v roce 1874 a dosáhla hloubky úctyhodných 527 metrů. K zasypání jam došlo v roce 1998, rok po ukončení činnosti. Do kladenského podzemí s reálnou ukázkou dobývacích metod se dnes dostanete štolou v kopci Homole.

Řetízková šatna aneb najdi svoje montérky u stropu|foto: Markéta Vejvodová

Přímo ve skanzenu Mayrau stojí za prohlídku i technický unikát – historicky cenný soubor tří těžebních strojů. V roce 1905 se na jámu Mayrau instaloval parní těžní stroj firmy Ringhoffer Smíchov. Dodnes je funkční a jeho chod si můžete prohlédnout během návštěvy skanzenu.

Dalším zajímavým těžním strojem je MAG Ruston Praha systému Koeppe, také z roku 1905 a nakonec elektrický těžní stroj Škoda z roku 1932. Všechny byly plně funkční až do ukončení činnosti dolu v roce 1997.