Ivan Mls: Čas

Přitom paradoxně bychom měli mít k dispozici času stále víc a víc. Jenom těch pomocníků, co nám šetří čas. Třeba banky – co to dříve bývávalo za zdržovačku jít vybrat peníze z vkladní knížky, když jsme potřebovali větší částku. Dneska má skoro každý internetové bankovnictví a může šíbovat svými penězi, aniž by vytáhl paty z domova.

Není nutné ztrácet čas dlouhavým sháněním čehokoli – vše je dostupné. Nebo fronty před telefonními budkami – ty už taky známe jen z filmů pro pamětníky,  dneska se můžeme dovolat komukoli, kdykoli a kamkoli, to je také pekelná úspora času.

Naše domácnosti jsou plné pomocníků, kteří nám šetří čas přímo úžasně. Mikrovlnka ohřeje jídlo rychleji než sporák, automatická pračka vypere prádlo sama, takže v ušetřeném čase můžete dělat něco jiného, v domácnostech rejdí robotické vysavače, takže nemusíte ztrácet čas vysáváním, ti pokrokovější už mají všechno na dálkové ovládání, takže kvůli rozsvícení světla nebo vytažení žaluzií už ani nemusejí zvednout zadek z křesla.

Mladé maminky už nemusejí ztrácet čas patláním zeleninových políveček a pasírováním, když mohou koupit hotový polotovar. A to už vůbec nemluvím o  vyvařování a praní plen, kterážto čas žeroucí činnost skončila na smetišti dějin. Mimochodem, děti už nemusejí ztrácet čas chůzí do školy, protože je tam maminky dovezou autem.

Prostě, moderních vychytávek, které nám šetří čas, je habaděj. A přesto všichni pořád někam spěchají, doba je hektická, lidé nestíhají. Záhada. Kam jenom ten ušetřený čas mizí?

Omlouvám se, že neodpovím, ale musím končit. Znáte to – tlačí mě čas.