Hláska v Chotěbuzi připomíná bohatou minulost obce na Těšínsku
Osada Chotěbuz, založená nedaleko původního Těšína na levém břehu řeky Olše, patří k nejstarším sídlům Těšínského Slezska. Vděčí za to zřejmě své strategické poloze. Na nejvyšším místě dnešní samostatné obce stojí jako připomínka bohaté historie válcovitá věž, zvaná hláska.
Nebýt včasného zásahu, pravděpodobně by z raně středověké památky zbyly jen haldy suti. Dnes však místní dominanta, 17 metrů vysoká věž, září a už deset let láká turisty k výstupu a pokochání se výhledem na Těšínsko.
První zmínky o obci pocházejí z roku 1229, kdy se Chotěbuz uvádí jako majetek benediktinského filiálního kláštera v Orlové. A právě tento klášter měl v Chotěbuzi opevněný gotický dvůr, ze kterého se dochovala zmíněná hláska.
Na místě dvora se ve druhé polovině 16. století vybudoval zámek. Ten sice stojí dodnes, ale je v naprosto dezolátním stavu. Trojici kulturních památek v obci pak doplňuje historická vstupní brána do areálu zámku s erby jeho někdejších majitelů – rodu Trachů a Bessů.
Chotěbuzská hláska je zajímavá hned z několika důvodů. Stojí samostatně na prostranství vedle zchátralého zámku. V jejím přízemí nebyly před rekonstrukcí žádné schody, a tak se můžeme jen dohadovat, zda do ní nevedl nějaký vstup přímo z bývalých hradeb.
Vypráví se také, že od ní vede podzemní chodba na zámek a také k Piastovské věži v nedalekém polském Cieszyne. Amatérští archeologové tuto oblast prohledali, ale bez výsledku.
Při rekonstrukci hlásky, které proběhla mezi lety 2003 a 2006, se zachovalo původní točité schodiště i některé z nejstarších trámů zdobených nápisy dávných návštěvníků. Hláska nemá hromosvod, a tak když do ní po rekonstrukci udeřil blesk, sjel kovovou výstuhou schodiště až do přízemí, kde na třísky rozštípnul nosný trám.
Hláska v Chotěbuzi je přístupná o víkendech od 1. května do 31. října. Pokud vás ale vaše toulavé boty zavedou na chotěbuzské návrší mimo tuto dobu, na dveřích hlásky najdete telefonní číslo, na kterém je možné domluvit si její individuální návštěvu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Fico kopíruje ruské narativy, není neutrální. Šance na mírové rozhovory na Slovensku je nízká, říká expert
-
Elektromobilům z koncernu Volkswagen unikla data. Na internetu byly dostupné údaje, kudy a kam jezdí
-
ONLINE: Ukrajina zasáhla ruský sklad. Měly se v něm nacházet drony Šáhed
-
‚Vytáhněte všechny ven.‘ Jihokorejský prezident povolil armádě při vyhlášení stanného práva střílet